PODKARPATSKÁ RUS 4 Pár postřehů z dovolené ze země kde včera znamená dnes. – IV.   V Koločavě v té době byla i dcera Nikoly. Byli jsme tak ušmajdaní, že jsme stihli ještě zajít do starého dřevěného kostelíčka s muzeem a potom se ubytovat v místní škole. Škola byla pro 1500 dětí, ale záchodů měli jen 7. Ty byli vedle školy na hřišti. Viděl sem v objektu 2 umyvadla. Nejsou finance na opravy a budování solidnějšího zázemí. Škola nese jméno Ivana Olbrachta a je v ní i jeho muzeum. Jana, vedoucí ale říkala, že vidí, jak se tu v této oblasti rok od roku vylepšuje. Sponzory jsou i spolky z ČR. Lidé jsou tu všeobecně družní a přívětiví. Po zrušení SSSR padli i velkofabriky a tím plno pracovních příležitostí. Spali jsme po třídách a v kulturní místnosti. Ráno jsme se už začali stáčet k domovu. Cestou jsme se zastavili u pěkného jezera v lesnatém národním parku. Pověst praví, že rodiče dívky zabili… Pár postřehů z dovolené ze země kde včera znamená dnes. – IV.   V Koločavě v té době byla i dcera Nikoly. Byli jsme tak ušmajdaní, že jsme stihli ještě zajít do starého dřevěného kostelíčka s muzeem a potom se ubytovat v místní škole. Škola byla pro 1500 dětí, ale záchodů měli jen 7. Ty byli vedle školy na hřišti. Viděl sem v objektu 2 umyvadla. Nejsou finance na opravy a budování solidnějšího zázemí. Škola nese jméno Ivana Olbrachta a je v ní i jeho muzeum. Jana, vedoucí ale říkala, že vidí, jak se tu v této oblasti rok od roku vylepšuje. Sponzory jsou i spolky z ČR. Lidé jsou tu všeobecně družní a přívětiví. Po zrušení SSSR padli i velkofabriky a tím plno pracovních příležitostí. Spali jsme po třídách a v kulturní místnosti. Ráno jsme se už začali stáčet k domovu. Cestou jsme se zastavili u pěkného jezera v lesnatém národním parku. Pověst praví, že rodiče dívky zabili…