PODKARPATSKÁ RUS 3 Pár postřehů z dovolené ze země kde včera znamená dnes. – III.   Zpět jsme šli kousek stejnou cestou. Svítilo sluníčko a po kopcích se koulely mraky. Před sestupem do údolí se zatáhlo. Museli jsme sestoupat z těch 1600 m zase do 500. Cesta dolu mi taky nesedí. Vlastní cesta byla děsná. Rozježděná a často přerušovaná řečištěm. Začala bouřka . Pláštěnka na ruksaku se mi někde odpoutala, tak jsem měl propršenej i batoh. Poslední přechod rozbouřené říčky jsem přešel bez nějakého přelézání. Tím jsem se dostal po prve a naposledy do čela peletonu. Dohnala mě jen vedoucí. Táhlo mě pivo a vidina konce cesty. Ostatní mohli padnout na zadek. Nevěřili, že jsem vůbec schopen takového rychlého pohybu. Já ale pokaždé jednu etapu nasadím. Dole už zase svítilo sluníčko a tak jsme sušili. To, že jsme to zvládli, bylo zapito několika lahvemi vodky v místním krámku. Na útrapy se už ani nevzpomnělo.  Ani nás nemohli dostat zpět do autobusu.… Pár postřehů z dovolené ze země kde včera znamená dnes. – III.   Zpět jsme šli kousek stejnou cestou. Svítilo sluníčko a po kopcích se koulely mraky. Před sestupem do údolí se zatáhlo. Museli jsme sestoupat z těch 1600 m zase do 500. Cesta dolu mi taky nesedí. Vlastní cesta byla děsná. Rozježděná a často přerušovaná řečištěm. Začala bouřka . Pláštěnka na ruksaku se mi někde odpoutala, tak jsem měl propršenej i batoh. Poslední přechod rozbouřené říčky jsem přešel bez nějakého přelézání. Tím jsem se dostal po prve a naposledy do čela peletonu. Dohnala mě jen vedoucí. Táhlo mě pivo a vidina konce cesty. Ostatní mohli padnout na zadek. Nevěřili, že jsem vůbec schopen takového rychlého pohybu. Já ale pokaždé jednu etapu nasadím. Dole už zase svítilo sluníčko a tak jsme sušili. To, že jsme to zvládli, bylo zapito několika lahvemi vodky v místním krámku. Na útrapy se už ani nevzpomnělo.  Ani nás nemohli dostat zpět do autobusu.…