Petronell-Carnuntum – Pohanská brána (Haidentor) Pravděpodobně nejznámější rakouská římská stavební památka je současně symbolem – a reklamním „sloganem“ – starověkého římského města a dnes „archeologického parku“ v dolnorakouské obci (cca 1.200 obyvatel) Petronell-Carnuntum. Přitom se v podstatě jedná o malou a – relativně „bezvýznamnou“ – stavbu pocházející z let 354 - 361. Tato informace je ovšem – víceméně – novinkou, protože původně se předpokládalo, že byla postavena v roce 308 na počest setkání čtyř tetriarchů. Pomník, dostupný pohodlně i autem, bývá ovšem všeobecně považován za impozantní monument a doklad císařské moci. Když jsem o stavbě, jejíž název by se dal volně přeložit i jako Vřesová brána nebo Brána na vřesovišti, sháněl několik základních informací, dostal jsem se k deseti stranám formátu A4. Pokusím se, aby tento článek byl výrazně kratší … Z někdejšího –15 metrů  vysokého - monumentu zbyl dnes již jen známý oblouk brány. Původně se jednalo o pilířovou stavbu se čtyřmi průchody … Pravděpodobně nejznámější rakouská římská stavební památka je současně symbolem – a reklamním „sloganem“ – starověkého římského města a dnes „archeologického parku“ v dolnorakouské obci (cca 1.200 obyvatel) Petronell-Carnuntum. Přitom se v podstatě jedná o malou a – relativně „bezvýznamnou“ – stavbu pocházející z let 354 - 361. Tato informace je ovšem – víceméně – novinkou, protože původně se předpokládalo, že byla postavena v roce 308 na počest setkání čtyř tetriarchů. Pomník, dostupný pohodlně i autem, bývá ovšem všeobecně považován za impozantní monument a doklad císařské moci. Když jsem o stavbě, jejíž název by se dal volně přeložit i jako Vřesová brána nebo Brána na vřesovišti, sháněl několik základních informací, dostal jsem se k deseti stranám formátu A4. Pokusím se, aby tento článek byl výrazně kratší … Z někdejšího –15 metrů  vysokého - monumentu zbyl dnes již jen známý oblouk brány. Původně se jednalo o pilířovou stavbu se čtyřmi průchody …