Zámek Lužce Dvůr v Lužcích byl po staletí majetkem malostranského kláštera sv. Tomáše – augustiánů poustevníků. Klášter jej koupil v roce 1370, kdy již vlastnil v Lužcích některá jiná popluží. Od roku 1411 byl dvůr zastavován a do majetku kláštera se vrátil v 17.století. Zámek, sloužící jako občasná rezidence svatotomášského převora, stojí v čele dvora u návsi. Jde o jednoduchou barokní obdélnou patrovou stavbu, tvořící typické vybavení dvorů velkých klášterů. Ze středu návesního průčelí vystupuje výrazný pětiboký rizalit zámecké kaple sv. Michaela archanděla. Zámek v Lužcích si po velkých úpravách na sklonku 19. a počátku 20. století a utilitárních zásazích ve druhé polovině 20. století zachoval minimum starších detailů. Na fasádách jsou to zejména zbytky červeně malovaných lezen s voutovou výplní koutů na nádvorním průčelí a zbytek otisku šambrány s lištou v patře nádvorního průčelí. V interiéru se lépe dochovaly konstrukce v jižním traktu - v přízemí valená klenba s pětibokými výsečemi, v patře dvojice… Dvůr v Lužcích byl po staletí majetkem malostranského kláštera sv. Tomáše – augustiánů poustevníků. Klášter jej koupil v roce 1370, kdy již vlastnil v Lužcích některá jiná popluží. Od roku 1411 byl dvůr zastavován a do majetku kláštera se vrátil v 17.století. Zámek, sloužící jako občasná rezidence svatotomášského převora, stojí v čele dvora u návsi. Jde o jednoduchou barokní obdélnou patrovou stavbu, tvořící typické vybavení dvorů velkých klášterů. Ze středu návesního průčelí vystupuje výrazný pětiboký rizalit zámecké kaple sv. Michaela archanděla. Zámek v Lužcích si po velkých úpravách na sklonku 19. a počátku 20. století a utilitárních zásazích ve druhé polovině 20. století zachoval minimum starších detailů. Na fasádách jsou to zejména zbytky červeně malovaných lezen s voutovou výplní koutů na nádvorním průčelí a zbytek otisku šambrány s lištou v patře nádvorního průčelí. V interiéru se lépe dochovaly konstrukce v jižním traktu - v přízemí valená klenba s pětibokými výsečemi, v patře dvojice…