Fialův mlýn u Rešova Fialův mlýn kdysi klapal svým kolem nedaleko známých Rešovských vodopádů na říčce Huntavě, která pramení pod Dobřečovskou horou ve výšce 809 m.n.m. Pod Skalami (Hankštejnem) se spouští následně do údolí, poté překoná již zmíněné Rešovské vodopády a přitéká ke mlýnu. Současná podoba mlýna je z poloviny 18.století, kdy byl zmiňován jako Rudský mlýn. Staré terénní úpravy naznačují, že byl vystavěn na ještě starších základech. Budova je postavena v klasicistním slohu, jde o zděnou jednoduchou stavbu. Dnes je mlýn již opuštěný, ale kdysi do mlýna vozili lidé mlít obilí, které pěstovali na náhorních plošinách zaobleného Nízkého Jeseníku. Až do 19. století bylo na našem území vodní kolo jediným zdrojem mechanické energie. Pokud si naši předkové chtěli usnadnit nějakou práci, usadili se blízko řeky či jiného vodního toku a pořídili si vodní kolo. Během 18… Fialův mlýn kdysi klapal svým kolem nedaleko známých Rešovských vodopádů na říčce Huntavě, která pramení pod Dobřečovskou horou ve výšce 809 m.n.m. Pod Skalami (Hankštejnem) se spouští následně do údolí, poté překoná již zmíněné Rešovské vodopády a přitéká ke mlýnu. Současná podoba mlýna je z poloviny 18.století, kdy byl zmiňován jako Rudský mlýn. Staré terénní úpravy naznačují, že byl vystavěn na ještě starších základech. Budova je postavena v klasicistním slohu, jde o zděnou jednoduchou stavbu. Dnes je mlýn již opuštěný, ale kdysi do mlýna vozili lidé mlít obilí, které pěstovali na náhorních plošinách zaobleného Nízkého Jeseníku. Až do 19. století bylo na našem území vodní kolo jediným zdrojem mechanické energie. Pokud si naši předkové chtěli usnadnit nějakou práci, usadili se blízko řeky či jiného vodního toku a pořídili si vodní kolo. Během 18…