Karlovy Vary - Mlýnská kolonáda, pramen Mlýnský, Rusalčin, Knížete Václava, Libušin a Skalní Původně v těchto místech, na levém břehu říčky Teplé stávala dřevěná empírová kolonáda Nového pramene a pavilon Mlýnského pramene. V první polovině 19. století se objevovaly první úvahy o vybudování hlavní a reprezentativní kolonády v lázeňském městě. Jako v obdobných případech byla vypsána architektonická soutěž. Žádný z návrhů se ale nelíbil a tak městská rada ke konci šedesátých let pozvala ke spolupráci známého pražského architekta Josefa Zítka. První návrh stavby, který předložil architekt v roce 1869, se jevil jako moc nákladný a proto muselo dojít ke změně projektu.  V roce 1870 byla stará kolonáda zbořena a na jaře roku následujícího se započala výstavba Zítkovy kamenné kolonády. Stavební práce trvaly dlouhých deset let a dost se prodražily. Zda za to mohla firma F. M. Hübner z Drážďan, která měla na starosti hlavní kamenické práce nebo Bohuslav Schnirch, autor sochařské výzdoby či zhotovitelé alegorických plastik,… Původně v těchto místech, na levém břehu říčky Teplé stávala dřevěná empírová kolonáda Nového pramene a pavilon Mlýnského pramene. V první polovině 19. století se objevovaly první úvahy o vybudování hlavní a reprezentativní kolonády v lázeňském městě. Jako v obdobných případech byla vypsána architektonická soutěž. Žádný z návrhů se ale nelíbil a tak městská rada ke konci šedesátých let pozvala ke spolupráci známého pražského architekta Josefa Zítka. První návrh stavby, který předložil architekt v roce 1869, se jevil jako moc nákladný a proto muselo dojít ke změně projektu.  V roce 1870 byla stará kolonáda zbořena a na jaře roku následujícího se započala výstavba Zítkovy kamenné kolonády. Stavební práce trvaly dlouhých deset let a dost se prodražily. Zda za to mohla firma F. M. Hübner z Drážďan, která měla na starosti hlavní kamenické práce nebo Bohuslav Schnirch, autor sochařské výzdoby či zhotovitelé alegorických plastik,…