Karlovy Vary - Zámecká kolonáda a pramen Zámecký horní Když návštěvník Karlových Varů vystoupá asi 100 metrů do celkem prudkého kopce z Tržiště směrem na Zámecký vrch, uvidí na pravé straně altán a v něm jeden z karlovarských pramenů. Vývěr pramene Zámeckého horního o teplotě až 55,9 °C a vydatnosti až 200 litrů za minutu se nachází 14 metrů nad úrovní Vřídla a je tím pádem nejvýše položeným ze všech karlovarských pramenů. První zmínka o tomto prameni pochází z roku 1769. Jeho analýzu provedl tehdejší známý karlovarský lékař dr. David Becher. K pramenu začali chodt lidé a tak zde byl v roce 1797 postaven polokruhový altán. Dne 2. září 1809 se však pramen v souvislosti s výbuchem Vřídla ztratil. Naštěstí se znovu objevil 15. října 1823. O sedm let později byl altán nad Zámeckým pramenem přestavěn dle návrhu architekta Josefa Esche na polokruhový s osmi toskánskými sloupy nesoucími prosté kladí. Zastřešen byl nízkou kuželovou stříškou a… Když návštěvník Karlových Varů vystoupá asi 100 metrů do celkem prudkého kopce z Tržiště směrem na Zámecký vrch, uvidí na pravé straně altán a v něm jeden z karlovarských pramenů. Vývěr pramene Zámeckého horního o teplotě až 55,9 °C a vydatnosti až 200 litrů za minutu se nachází 14 metrů nad úrovní Vřídla a je tím pádem nejvýše položeným ze všech karlovarských pramenů. První zmínka o tomto prameni pochází z roku 1769. Jeho analýzu provedl tehdejší známý karlovarský lékař dr. David Becher. K pramenu začali chodt lidé a tak zde byl v roce 1797 postaven polokruhový altán. Dne 2. září 1809 se však pramen v souvislosti s výbuchem Vřídla ztratil. Naštěstí se znovu objevil 15. října 1823. O sedm let později byl altán nad Zámeckým pramenem přestavěn dle návrhu architekta Josefa Esche na polokruhový s osmi toskánskými sloupy nesoucími prosté kladí. Zastřešen byl nízkou kuželovou stříškou a…