Klášter Melk Jedna z nejbrutálnějších, nejhonosnějších, nejvýstavnějších a bůhví jakých ještě staveb se rozkládá na pravém břehu Dunaje na nevysokém návrší nad Městečkem Melk. Původně sídelní hrad Babenberků, později benediktinský klášter, největší svého druhu v Evropě. Markrabě Leopold I. z Babenberku si vybral Melk za své sídlo v r. 996. O století později se ale centrum východní marky (Österreich) stává Vídeň, v r. 1089 markrabata hrad opustila a hrad věnovala benediktinům. Od té doby řád působí v Melku dodnes. Vévoda Leopold II. věnoval klášteru rozsáhlé pozemky a s tím i ostatky sv. Kolomana – patrona Rakouska. V r.1267 bylo zatím románské opatství zničeno požárem, ale bylo přestavěno v gotickém duchu. V 15. století jako reakce na reformátory církve vyšla z Melku tzv. Melcká reforma – snaha vrátit řádu benediktinů původní záměr práce, chudoby, odříkání a… Jedna z nejbrutálnějších, nejhonosnějších, nejvýstavnějších a bůhví jakých ještě staveb se rozkládá na pravém břehu Dunaje na nevysokém návrší nad Městečkem Melk. Původně sídelní hrad Babenberků, později benediktinský klášter, největší svého druhu v Evropě. Markrabě Leopold I. z Babenberku si vybral Melk za své sídlo v r. 996. O století později se ale centrum východní marky (Österreich) stává Vídeň, v r. 1089 markrabata hrad opustila a hrad věnovala benediktinům. Od té doby řád působí v Melku dodnes. Vévoda Leopold II. věnoval klášteru rozsáhlé pozemky a s tím i ostatky sv. Kolomana – patrona Rakouska. V r.1267 bylo zatím románské opatství zničeno požárem, ale bylo přestavěno v gotickém duchu. V 15. století jako reakce na reformátory církve vyšla z Melku tzv. Melcká reforma – snaha vrátit řádu benediktinů původní záměr práce, chudoby, odříkání a…