Kutná Hora – kamenné chrliče na chrámu sv. Barbory Kutnohorský chrám sv. Barbory patří mezi naše nejkrásnější a nejcennější památky gotického katedrálního slohu. Dnešní podoba již ovšem odpovídá regotizačním úpravám z přelomu  19. a  20. století. Dnes je katedrála sv. Barbory zapsána mezi NKP i na seznamu kulturního dědictví UNESCO (od roku 1995). Na stavbě chrámu, zahájené v roce 1388, se podíleli nejznámější, v Čechách působící, stavitelé té doby. S jistotou lze konstatovat, že na stavbě pracoval Jan Parléř, ale je pravděpodobné, že na prvních projektech chrámu se podílel i jeho otec Petr. Síťová klenba, dokončení triforia a opěrný systém je již dílem Matěje Rejska.   Ke změnám ve stylu pozdní gotiky dochází až v průběhu I. třetiny 16. století, kdy dochází - pod vedením uznávaného stavitele Benedikta Rejta - k výstavbě „horního“ síňového trojlodí s pozoruhodnou hvězdicovou klenbou.  Barokizace stavby v 17. století je z dnešního pohledu nedůležitá,… Kutnohorský chrám sv. Barbory patří mezi naše nejkrásnější a nejcennější památky gotického katedrálního slohu. Dnešní podoba již ovšem odpovídá regotizačním úpravám z přelomu  19. a  20. století. Dnes je katedrála sv. Barbory zapsána mezi NKP i na seznamu kulturního dědictví UNESCO (od roku 1995). Na stavbě chrámu, zahájené v roce 1388, se podíleli nejznámější, v Čechách působící, stavitelé té doby. S jistotou lze konstatovat, že na stavbě pracoval Jan Parléř, ale je pravděpodobné, že na prvních projektech chrámu se podílel i jeho otec Petr. Síťová klenba, dokončení triforia a opěrný systém je již dílem Matěje Rejska.   Ke změnám ve stylu pozdní gotiky dochází až v průběhu I. třetiny 16. století, kdy dochází - pod vedením uznávaného stavitele Benedikta Rejta - k výstavbě „horního“ síňového trojlodí s pozoruhodnou hvězdicovou klenbou.  Barokizace stavby v 17. století je z dnešního pohledu nedůležitá,…