Vídeň – Sbírky Uměleckohistorického muzea (Kunsthistorisches Museum Wien) Vídeňské Uměleckohistorické Muzeum (Kunsthistorisches Museum) patří mezi největší a nejvýznamnější muzea umění v Evropě. Podnět k jeho vybudování dal císař František Josef I. ve II. polovině 19. století. Budovy Uměleckohistorického musea s protilehlým Přírodovědným muzeem (Naturhistorisches museum) měly vytvářet jednotný komplex v rámci rozšířeného císařského paláce Hofburg. Návrhem byl pověřen renomovaný německý architekt Gottfried Semper, s asistencí Karla von Hasenauera. Stavba proběhla v letech 1872-1891 a obě budovy byly vystavěny v neorenesančním stylu, inspirovaném italskou renesancí. Budova KHM je obdelníkového tvaru, o délce 60 metrů, interiér budovy je velmi dekorativní, vykládán mramorem, zdoben štukami, zlatem a výmalbou interiérů. Muzeum se chlubí bohatými sbírkami s předměty ze sedmi tisíciletí; tedy od doby starověkého Egypta do konce 18. století. Nejvíce je Muzeum zaměřeno na umění renesance a baroka. Vídeňské Uměleckohistorické Muzeum (Kunsthistorisches Museum) patří mezi největší a nejvýznamnější muzea umění v Evropě. Podnět k jeho vybudování dal císař František Josef I. ve II. polovině 19. století. Budovy Uměleckohistorického musea s protilehlým Přírodovědným muzeem (Naturhistorisches museum) měly vytvářet jednotný komplex v rámci rozšířeného císařského paláce Hofburg. Návrhem byl pověřen renomovaný německý architekt Gottfried Semper, s asistencí Karla von Hasenauera. Stavba proběhla v letech 1872-1891 a obě budovy byly vystavěny v neorenesančním stylu, inspirovaném italskou renesancí. Budova KHM je obdelníkového tvaru, o délce 60 metrů, interiér budovy je velmi dekorativní, vykládán mramorem, zdoben štukami, zlatem a výmalbou interiérů. Muzeum se chlubí bohatými sbírkami s předměty ze sedmi tisíciletí; tedy od doby starověkého Egypta do konce 18. století. Nejvíce je Muzeum zaměřeno na umění renesance a baroka.