Další staré Kročehlavy, tentokrát jak se modernizovalo Další průzkumnou výpravu jsem začal v Lacinově ulici, ale z té jsem vzápětí odbočil k východu, abych se následně obrátil k severu Opukovou ulicí. Jako dítěti mi připadala malebná, ale teď (usedlíci neuražte se) nuda. Všechno unifikováno. Jedinou atrakcí po dlouhou dobu byla stařenka, která se mně tak dlouho ptala, co tu dělám, až z ní vypadlo, že by potřebovala na pivo. Sám jsem měl tak akorát. Až na samém severním okraji ulice je k vidění unikátní střet historie se současností. Spolumajitelé domu se nějak nedohodli. Vrátil jsem se do Lacinovky, po ní k Miladě Horákové. O dvou památkách jsem už věděl. Jedna je milá, druhá spíš smutná. Ale srovnávat pečlivě udržovaná vrátka do uhelného sklepa z doby monarchie a socialistickou ceduli asi moc nejde. Tady jsem ale odbočil moc k východu, původně jsem chtěl jinam. Vrátit jsem se musel. Jen kousek. V ulici 5.května a jejím okolí jsem pamatoval malebné finské domky. Takové ty samé dřevo. Ale i… Další průzkumnou výpravu jsem začal v Lacinově ulici, ale z té jsem vzápětí odbočil k východu, abych se následně obrátil k severu Opukovou ulicí. Jako dítěti mi připadala malebná, ale teď (usedlíci neuražte se) nuda. Všechno unifikováno. Jedinou atrakcí po dlouhou dobu byla stařenka, která se mně tak dlouho ptala, co tu dělám, až z ní vypadlo, že by potřebovala na pivo. Sám jsem měl tak akorát. Až na samém severním okraji ulice je k vidění unikátní střet historie se současností. Spolumajitelé domu se nějak nedohodli. Vrátil jsem se do Lacinovky, po ní k Miladě Horákové. O dvou památkách jsem už věděl. Jedna je milá, druhá spíš smutná. Ale srovnávat pečlivě udržovaná vrátka do uhelného sklepa z doby monarchie a socialistickou ceduli asi moc nejde. Tady jsem ale odbočil moc k východu, původně jsem chtěl jinam. Vrátit jsem se musel. Jen kousek. V ulici 5.května a jejím okolí jsem pamatoval malebné finské domky. Takové ty samé dřevo. Ale i…