Křivý javor Je to třetí nejvyšší osmitisícovka (v decimetrech) Žďárských vrchů. Vrchol je velice nevýrazný, oblý a bez výhledu do okolí. Hřeben Žďárských vrchů odděluje v tomto místě vrcholy pouze mělkými sedly. Tento kopec mátl dlouho poutníky svým názvem, protože na vrcholu žádný javor, natož teprve křivý, nebyl. To přimělo chalupáře z Fryšavy pod vedením Radka Vichra k činu. Říkají si Přátelé Křivého javora a vysadili na vrcholu javor. Hezký rovný stromek a bylo to 8. května 2004. Zatím se mu dobře daří, už je tam dnes 11 roků (2015). Je u něj vrcholová kniha. Místo je snadno dostupné, v létě pěšky či na kole, když napadne sníh, tak také na běžkách. Přes vrchol nevede žádná tur. značka, proto je těžší jej najít. Nejlépe je vyrazit z Fryšavy po lesní silničce se zelenou tur. značkou. Na rozcestí pod Křivým javorem (49°38'26.863"N, 16°0'59.285"E… Je to třetí nejvyšší osmitisícovka (v decimetrech) Žďárských vrchů. Vrchol je velice nevýrazný, oblý a bez výhledu do okolí. Hřeben Žďárských vrchů odděluje v tomto místě vrcholy pouze mělkými sedly. Tento kopec mátl dlouho poutníky svým názvem, protože na vrcholu žádný javor, natož teprve křivý, nebyl. To přimělo chalupáře z Fryšavy pod vedením Radka Vichra k činu. Říkají si Přátelé Křivého javora a vysadili na vrcholu javor. Hezký rovný stromek a bylo to 8. května 2004. Zatím se mu dobře daří, už je tam dnes 11 roků (2015). Je u něj vrcholová kniha. Místo je snadno dostupné, v létě pěšky či na kole, když napadne sníh, tak také na běžkách. Přes vrchol nevede žádná tur. značka, proto je těžší jej najít. Nejlépe je vyrazit z Fryšavy po lesní silničce se zelenou tur. značkou. Na rozcestí pod Křivým javorem (49°38'26.863"N, 16°0'59.285"E…