Křížová cesta nad městem Nejdek Ve městě Nejdek, nedaleko náměstí Karla IV., se nachází v nadmořské výšce 695 metrů kopec jménem Křížový vrch (Kreuzberg). Kdo se tam vydá na výlet, má možnost vidět zajímavou křížovou cestu, která byla postavena v letech 1851-1858 Nadací Křížové cesty na tehdy Střeleckého vrchu (Sschiessberg). Podnět ke zřízení Křížové cesty dala Anna Häcklová, vdova po bohatém nejdeckém měšťanovi, která věnovala celý svůj majetek ve výši 28 tisíc rýnských zlatých na zřízení tohoto díla. Vykonavatelem její poslední vůle byl městský soudce a představitel obce Franz Waldöstl, který poté založil k tomuto účelu Nadaci Křížové cesty. Nejprve byly od města zakoupeny tři a půl hektaru pozemků na Střeleckém vrchu. Zemní práce se započaly v roce 1851. Pro budování širokých terasovitých cest a opěrných zdí v prudkém svahu bylo použito velké množství. Naopak některé skály museli být vylámány. Čtrnáct kapliček zastavení Křížové cesty stavěli kameníci z tesaných žulových kvádrů. Na závěr stavby bylo podél… Ve městě Nejdek, nedaleko náměstí Karla IV., se nachází v nadmořské výšce 695 metrů kopec jménem Křížový vrch (Kreuzberg). Kdo se tam vydá na výlet, má možnost vidět zajímavou křížovou cestu, která byla postavena v letech 1851-1858 Nadací Křížové cesty na tehdy Střeleckého vrchu (Sschiessberg). Podnět ke zřízení Křížové cesty dala Anna Häcklová, vdova po bohatém nejdeckém měšťanovi, která věnovala celý svůj majetek ve výši 28 tisíc rýnských zlatých na zřízení tohoto díla. Vykonavatelem její poslední vůle byl městský soudce a představitel obce Franz Waldöstl, který poté založil k tomuto účelu Nadaci Křížové cesty. Nejprve byly od města zakoupeny tři a půl hektaru pozemků na Střeleckém vrchu. Zemní práce se započaly v roce 1851. Pro budování širokých terasovitých cest a opěrných zdí v prudkém svahu bylo použito velké množství. Naopak některé skály museli být vylámány. Čtrnáct kapliček zastavení Křížové cesty stavěli kameníci z tesaných žulových kvádrů. Na závěr stavby bylo podél…