Beuronská kaple v Teplicích Nenápadná budova gymnázia v Teplicích skrývá skutečný unikát. Oficiálně se nazývá „Kaple Gymnázia Teplice“. Co na tom, řeknete si. Kaplí tady všude máme! Jenže tahle se pyšní přízviskem „beuronská“. A takových u nás moc nenajdete. Všechno to začalo v roce 1863 příchodem benediktinů do kláštera v německém městečku Beuron. Chtěli povznést úroveň svých bohoslužeb, kromě jiného i výzdobou příslušných prostor zcela novým způsobem. Jeho zásady formuloval zakladatel tzv. Beuronské umělecké školy Peter Lenz (1832-1928). Nechtěl, jako ostatní umělci té doby, jen bezduše napodobovat přírodu. Za nejdůležitější ve své tvorbě považoval uplatnit božskou „harmonii čísel“, která podle jeho názoru měla mít na diváka až mystický účinek, zvláště ve spojení se stejně harmonickými gregoriánskými chorály používanými při beuronských bohoslužbách. Při hledání této harmonie se Lenz vrátil až do staré Byzance, Egypta a Řecka, kde za nejdokonalejším a tudíž božský obrazec byl… Nenápadná budova gymnázia v Teplicích skrývá skutečný unikát. Oficiálně se nazývá „Kaple Gymnázia Teplice“. Co na tom, řeknete si. Kaplí tady všude máme! Jenže tahle se pyšní přízviskem „beuronská“. A takových u nás moc nenajdete. Všechno to začalo v roce 1863 příchodem benediktinů do kláštera v německém městečku Beuron. Chtěli povznést úroveň svých bohoslužeb, kromě jiného i výzdobou příslušných prostor zcela novým způsobem. Jeho zásady formuloval zakladatel tzv. Beuronské umělecké školy Peter Lenz (1832-1928). Nechtěl, jako ostatní umělci té doby, jen bezduše napodobovat přírodu. Za nejdůležitější ve své tvorbě považoval uplatnit božskou „harmonii čísel“, která podle jeho názoru měla mít na diváka až mystický účinek, zvláště ve spojení se stejně harmonickými gregoriánskými chorály používanými při beuronských bohoslužbách. Při hledání této harmonie se Lenz vrátil až do staré Byzance, Egypta a Řecka, kde za nejdokonalejším a tudíž božský obrazec byl…