Svoboda, živý skanzen V turistickém průvodci o Ukrajině jsem se dočetla, že Svoboda je jedna z nejkrásnějších vesnic Zakarpatské oblasti a místní lidé v Koločavě dodávali, že je to vlastně živý skanzen. Jeli jsme se tam podívat najatým autem, které nás dovezlo, kam až to šlo. Z Koločavy se jede k Siněvirskému jezeru a ještě několik kilometrů za něj. Dá se říct, že jsme se ocitli na konci světa. Šli jsme vesnicí až na úplný konec a domy, domky a domečky byly poskládané nejen podél silnice, ale i vysoko ve stráních. Nikde nikdo, ani se nechtělo věřit, že tu někdo bydlí. V létě, když je teplo a říčka romanticky zurčí,  tu musí být pohoda a dylka, ale zimy naopak jsou jistě kruté. Ve vsi je škola a obchod. Jinak se zdá, že se tu nadobro zastavil čas. Krásně si tady odpočinete a třeba i zamyslíte, jak zde můžou lidé v 21. století žít. V souladu s přírodou, daleko od civilizace, uprostřed lesů. V turistickém průvodci o Ukrajině jsem se dočetla, že Svoboda je jedna z nejkrásnějších vesnic Zakarpatské oblasti a místní lidé v Koločavě dodávali, že je to vlastně živý skanzen. Jeli jsme se tam podívat najatým autem, které nás dovezlo, kam až to šlo. Z Koločavy se jede k Siněvirskému jezeru a ještě několik kilometrů za něj. Dá se říct, že jsme se ocitli na konci světa. Šli jsme vesnicí až na úplný konec a domy, domky a domečky byly poskládané nejen podél silnice, ale i vysoko ve stráních. Nikde nikdo, ani se nechtělo věřit, že tu někdo bydlí. V létě, když je teplo a říčka romanticky zurčí,  tu musí být pohoda a dylka, ale zimy naopak jsou jistě kruté. Ve vsi je škola a obchod. Jinak se zdá, že se tu nadobro zastavil čas. Krásně si tady odpočinete a třeba i zamyslíte, jak zde můžou lidé v 21. století žít. V souladu s přírodou, daleko od civilizace, uprostřed lesů.