"Hodžovy bunkry" v Albánii. Betonové bunkry lemují albánské hranice a mnoho je jich i  ve vnitrozemí. Nechal je postavit diktátor Enver Hodža, který se obával útoku NATO nebo Varšavské smlouvy poté, co svou zemi na konci čtyřicátých let minulého století přivedl do mezinárodní izolace. první silnostěnné a kopulovité stavby z betonu a železa se objevily v roce 1968. V následných osmi letech se síť krytů rozrostla na odhadovaných 700.000 kusů. Podle některých bylo v zemi dokonce více bunkrů než aut. Albánie je nikdy nemusela použít. Betonové bunkry lemují albánské hranice a mnoho je jich i  ve vnitrozemí. Nechal je postavit diktátor Enver Hodža, který se obával útoku NATO nebo Varšavské smlouvy poté, co svou zemi na konci čtyřicátých let minulého století přivedl do mezinárodní izolace. první silnostěnné a kopulovité stavby z betonu a železa se objevily v roce 1968. V následných osmi letech se síť krytů rozrostla na odhadovaných 700.000 kusů. Podle některých bylo v zemi dokonce více bunkrů než aut. Albánie je nikdy nemusela použít.