Kroměříž - Mlýnská brána Bývala součástí hradebního opevnění města. Raně barokní úpravu připomíná dochovaný fragment malby na průčelí věže, který dokumentuje podíl biskupa Karla II. z Lichtenštejna na obnovení Kroměříže. Nynější podobu získala brána v 2. polovině 19. století, částečně podle návrhu architekta Antonína Archeho. Jde o poslední dochovanou městskou bránu. Druhé dvě - Vodní a Kovářská byly zbořeny letech 1845-48. Mlýnskou branou vedla cesta na Sladovnické předměstí k vrchnostenským stavbách, především k mincovně, Panskému Mlýnu a pivovaru. Brána přiléhala k zámeckému příkopu, byla spravována biskupem a hlídána jeho gardou. Po roce 1833 byl zasypán hluboký příkop kolem zámku, vznikla zde budova arcibiskupské gardy a jejím patrem vedla chodba ze zámku přes Mlýnskou bránu a arcibiskupské gymnázium až do kostela sv. Mořice. Začátkem 20. století byl pak ještě prolomen vedle vlastní úzké brány širší průchod pro chodce. Bývala součástí hradebního opevnění města. Raně barokní úpravu připomíná dochovaný fragment malby na průčelí věže, který dokumentuje podíl biskupa Karla II. z Lichtenštejna na obnovení Kroměříže. Nynější podobu získala brána v 2. polovině 19. století, částečně podle návrhu architekta Antonína Archeho. Jde o poslední dochovanou městskou bránu. Druhé dvě - Vodní a Kovářská byly zbořeny letech 1845-48. Mlýnskou branou vedla cesta na Sladovnické předměstí k vrchnostenským stavbách, především k mincovně, Panskému Mlýnu a pivovaru. Brána přiléhala k zámeckému příkopu, byla spravována biskupem a hlídána jeho gardou. Po roce 1833 byl zasypán hluboký příkop kolem zámku, vznikla zde budova arcibiskupské gardy a jejím patrem vedla chodba ze zámku přes Mlýnskou bránu a arcibiskupské gymnázium až do kostela sv. Mořice. Začátkem 20. století byl pak ještě prolomen vedle vlastní úzké brány širší průchod pro chodce.