Podruhé na Podkarpatské Rusi Letos v srpnu jsem se podruhé vydala na Ukrajinu, tu oblast, která kdysi patřila k Československu. Nejvíc času jsme strávili v Koločavě, kam jsme dojeli autobusem z Mižhorje. Koločava je hodně spojená s prvorepublikovým Československem. Já a můj syn Ivan jsme toto místo navštívili před 14 lety, jen na 1 den. Teď jsme si to tu chtěli pořádně užít. Sehnat ubytování nebyl problém, bydleli jsme u bábušky Jeleny za 40 hřiven na osobu a den. ČLOVĚK SE TU VRÁTÍ DO PŘEDMINULÉHO STOLETÍ. Krávy chodí po silnici a jsou nejdůležitější, auta a autobusy poctivě čekají, až přejdou, zajdou, nebo je objíždějí. Ráno se vyženou na pastvu a až se napasou, samy se vracejí domů. U bábušky Jeleny se zastavil čas. Malý domeček, kadibudka na dvoře, plno slepic, veliká zahrada se zeleninou. Voda se nosí ze studny a místní lidé tu žijí v souladu s přírodou … Letos v srpnu jsem se podruhé vydala na Ukrajinu, tu oblast, která kdysi patřila k Československu. Nejvíc času jsme strávili v Koločavě, kam jsme dojeli autobusem z Mižhorje. Koločava je hodně spojená s prvorepublikovým Československem. Já a můj syn Ivan jsme toto místo navštívili před 14 lety, jen na 1 den. Teď jsme si to tu chtěli pořádně užít. Sehnat ubytování nebyl problém, bydleli jsme u bábušky Jeleny za 40 hřiven na osobu a den. ČLOVĚK SE TU VRÁTÍ DO PŘEDMINULÉHO STOLETÍ. Krávy chodí po silnici a jsou nejdůležitější, auta a autobusy poctivě čekají, až přejdou, zajdou, nebo je objíždějí. Ráno se vyženou na pastvu a až se napasou, samy se vracejí domů. U bábušky Jeleny se zastavil čas. Malý domeček, kadibudka na dvoře, plno slepic, veliká zahrada se zeleninou. Voda se nosí ze studny a místní lidé tu žijí v souladu s přírodou …