Velíz Vrch Velíz najdeme v okrese Beroun, asi jeden kilometr od vesnice Kublov. Pokud dojedete do Kublova autem, zaparkujete nad vsí a vydáte se příjemnou procházkou lesem na Velíz (ještě na přelomu 19. a 20. stol. nazýván Velis). Na Velíz nejedeme jen proto, že je to hezká procházka. Podle archeologických nálezů byl tento kopec osídlen nebo aspoň navštěvován již v dobách keltských a v počátcích slovanského osídlení na našem území. Slované zde uctívali boha Velese, patrona stád a pastýřů, i díky svému vzhledu rohatého skřeta s nadsázkou přirovnatelného k řeckému a římskému Bakchovi a Dionýsovi. Na vrcholu kopce také najdeme jeho dřevěnou sochu a před ní ohniště. K vrchu Velízi se váže i jedna mladší pověst. Kolem r. 1000 zde zajali Vršovci svého konkurenta, přemyslovského knížete Jaromíra, přivázali jej ke kůlu, skákali přes něj na koních a tropili si z něj posměšky. Zdálo se, že jeho osud je zpečetěn. Podle jedné verze pověsti se prý jeho manželce zdál… Vrch Velíz najdeme v okrese Beroun, asi jeden kilometr od vesnice Kublov. Pokud dojedete do Kublova autem, zaparkujete nad vsí a vydáte se příjemnou procházkou lesem na Velíz (ještě na přelomu 19. a 20. stol. nazýván Velis). Na Velíz nejedeme jen proto, že je to hezká procházka. Podle archeologických nálezů byl tento kopec osídlen nebo aspoň navštěvován již v dobách keltských a v počátcích slovanského osídlení na našem území. Slované zde uctívali boha Velese, patrona stád a pastýřů, i díky svému vzhledu rohatého skřeta s nadsázkou přirovnatelného k řeckému a římskému Bakchovi a Dionýsovi. Na vrcholu kopce také najdeme jeho dřevěnou sochu a před ní ohniště. K vrchu Velízi se váže i jedna mladší pověst. Kolem r. 1000 zde zajali Vršovci svého konkurenta, přemyslovského knížete Jaromíra, přivázali jej ke kůlu, skákali přes něj na koních a tropili si z něj posměšky. Zdálo se, že jeho osud je zpečetěn. Podle jedné verze pověsti se prý jeho manželce zdál…