Břístevská hůra u Starého Vestce Svědecký vrch Břístevská hůra u Starého Vesce s vrcholem ve výšce 240 m patří do trojvrší Polabské hůry, spolu s Přerovskou a Semickou hůrou. Vznikal přirozenou erozí svahů většího kopce (stolové hory) a tím ukazuje výšku původního terénu. Okolí hůry i její spodní část úbočí jsou intenzivně obdělávány, vrchní, zalesněná, část je zařazena do Natury 2000, západní a jižní svah je porostlý starými ovocnými stromy, mezi nimiž roste množství teplomilné flóry - hořeček, sesel, zvonek, lněnka, bezkolenec, čistec a úporek. Severní a východní svah je porostlý nepůvodním borovým porostem. Na vršku stojí zřícenina Kaple Povýšení sv. Kříže z roku 1714, třikrát vyhořela (1764, 1818 a 1878) a již nebyla obnovena. V roce 1878 vyhořela při oslavách Filipojakubské noci, při slavnosním ohni a jeho přeskakování chytla suchá tráva a vzplál celý vršek i s kaplí. Kaple je postavena na půdorysu kříže s delší… Svědecký vrch Břístevská hůra u Starého Vesce s vrcholem ve výšce 240 m patří do trojvrší Polabské hůry, spolu s Přerovskou a Semickou hůrou. Vznikal přirozenou erozí svahů většího kopce (stolové hory) a tím ukazuje výšku původního terénu. Okolí hůry i její spodní část úbočí jsou intenzivně obdělávány, vrchní, zalesněná, část je zařazena do Natury 2000, západní a jižní svah je porostlý starými ovocnými stromy, mezi nimiž roste množství teplomilné flóry - hořeček, sesel, zvonek, lněnka, bezkolenec, čistec a úporek. Severní a východní svah je porostlý nepůvodním borovým porostem. Na vršku stojí zřícenina Kaple Povýšení sv. Kříže z roku 1714, třikrát vyhořela (1764, 1818 a 1878) a již nebyla obnovena. V roce 1878 vyhořela při oslavách Filipojakubské noci, při slavnosním ohni a jeho přeskakování chytla suchá tráva a vzplál celý vršek i s kaplí. Kaple je postavena na půdorysu kříže s delší…