Barokní sochařské památky Litomyšle První část pojednání o litomyšlských sochařských památkách se soustředí především na díla z období baroka, částečně pak na památky pokračující určitým způsobem v této barokní tradici a ikonografii ještě v 19. století; bude se jednat pochopitelně především o sochy světecké. Všímat si budeme víceméně jen volných skulptur, vynecháme řadu krásných sochařsky zdobených portálů, které by měly být pojednány v příspěvcích týkajících se příslušných budov. Sochami a pomníky z moderní doby se budeme zabývat příště. Barokní Mariánský sloup na Smetanově náměstí pochází z roku 1716 a je dílem zdejšího sochaře Antonína Appelera, jen sokl a zábradlí vytvořil až v roce 1904 Č. Jansa. Z trojbokého podstavce vyrůstá vysoký kanelovaný sloup, završený pozlacenou skulpturou Panny Marie Immaculaty. U paty sloupu stojí po stranách ještě sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. První část pojednání o litomyšlských sochařských památkách se soustředí především na díla z období baroka, částečně pak na památky pokračující určitým způsobem v této barokní tradici a ikonografii ještě v 19. století; bude se jednat pochopitelně především o sochy světecké. Všímat si budeme víceméně jen volných skulptur, vynecháme řadu krásných sochařsky zdobených portálů, které by měly být pojednány v příspěvcích týkajících se příslušných budov. Sochami a pomníky z moderní doby se budeme zabývat příště. Barokní Mariánský sloup na Smetanově náměstí pochází z roku 1716 a je dílem zdejšího sochaře Antonína Appelera, jen sokl a zábradlí vytvořil až v roce 1904 Č. Jansa. Z trojbokého podstavce vyrůstá vysoký kanelovaný sloup, završený pozlacenou skulpturou Panny Marie Immaculaty. U paty sloupu stojí po stranách ještě sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého.