Zimní Prašivá  Počátkem ledna 2012 panovalo v České kotlině na zimu nezvyklé počasí, bez sněhu ani bez mrazu. Teploty okolo nuly a trochu sněhu se drželo na horách, ale já zavítal na své obvyklé místo, jako každý rok počátkem ledna. Tentokráte však místo zdolávání Velkofatranských hor jsem se zaměřil na druhou stranu, na nástup hřebene Nízkých Tater.  Putování začalo příjezdem autobusu na rozcestí Korytnica-kúpele. Odtud jsme šli po asfaltě do samotné obce Korytnica. Jakoby se zde zastavil čas. Nebýt stáčírny minerální vody, tak tam chátrá úplně vše, škoda. Z Korytnice vede TZ do Hiadelského sedla vcelku jednoduchým terénem. Sedlo poskytuje za dobrého počasí první ideální výhledy alespoň prozatím směrem na jih do Horehroní. Zde se napojíme na červenou TZ, známou jako magistrála/cesta SNP. Lesem, posléze kosodřevinou nastoupáme od sedla přes 500 výškových metrů. Prašivá nám dokázala ten den opravdu,…  Počátkem ledna 2012 panovalo v České kotlině na zimu nezvyklé počasí, bez sněhu ani bez mrazu. Teploty okolo nuly a trochu sněhu se drželo na horách, ale já zavítal na své obvyklé místo, jako každý rok počátkem ledna. Tentokráte však místo zdolávání Velkofatranských hor jsem se zaměřil na druhou stranu, na nástup hřebene Nízkých Tater.  Putování začalo příjezdem autobusu na rozcestí Korytnica-kúpele. Odtud jsme šli po asfaltě do samotné obce Korytnica. Jakoby se zde zastavil čas. Nebýt stáčírny minerální vody, tak tam chátrá úplně vše, škoda. Z Korytnice vede TZ do Hiadelského sedla vcelku jednoduchým terénem. Sedlo poskytuje za dobrého počasí první ideální výhledy alespoň prozatím směrem na jih do Horehroní. Zde se napojíme na červenou TZ, známou jako magistrála/cesta SNP. Lesem, posléze kosodřevinou nastoupáme od sedla přes 500 výškových metrů. Prašivá nám dokázala ten den opravdu,…