Říkovské železniční tunely První plány stavby železniční tratě z Pardubic do Liberce spatřily světlo světa v roce 1840. Několik let se vedly spory o vedení trasy. Navrženo bylo pět variant. Uvažovalo se také o trati dvojkolejné, ale na tu nebyly finanční prostředky. Stavba byla nakonec zahájená na podzim roku 1856. Nejobtížnějším byl vzhledem k terénu úsek ze Semil do Liberce. Současně zde pracovalo 15.000 dělníků. Technicky nejsložitější a nejnáročnější však byla část trati vedoucí podél Jizery z Bítouchova po Podspálov v délce necelých tří kilometrů. A u té se chvilku zastavme. Jizera zde protéká kaňonem, který je tvořen místy téměř strmými skalními stěnami vysokými až 70 metrů. Projektanti neměli na vybranou. Navrhli čtyři tunely v celkové délce 743 m. K vyražení tunelu byli přizváni zkušení Italové. A práce jim šla od ruky. Už v listopadu 1857 (tedy rok po zahájení stavby) byl dokončený první tunel. Poslední čtvrtý potom v dubnu 1859. Při trhačských… První plány stavby železniční tratě z Pardubic do Liberce spatřily světlo světa v roce 1840. Několik let se vedly spory o vedení trasy. Navrženo bylo pět variant. Uvažovalo se také o trati dvojkolejné, ale na tu nebyly finanční prostředky. Stavba byla nakonec zahájená na podzim roku 1856. Nejobtížnějším byl vzhledem k terénu úsek ze Semil do Liberce. Současně zde pracovalo 15.000 dělníků. Technicky nejsložitější a nejnáročnější však byla část trati vedoucí podél Jizery z Bítouchova po Podspálov v délce necelých tří kilometrů. A u té se chvilku zastavme. Jizera zde protéká kaňonem, který je tvořen místy téměř strmými skalními stěnami vysokými až 70 metrů. Projektanti neměli na vybranou. Navrhli čtyři tunely v celkové délce 743 m. K vyražení tunelu byli přizváni zkušení Italové. A práce jim šla od ruky. Už v listopadu 1857 (tedy rok po zahájení stavby) byl dokončený první tunel. Poslední čtvrtý potom v dubnu 1859. Při trhačských…