Sochařské památky Pozořic Před pozořickou farou stojí od roku 1908 socha Panny Marie (do té doby stávala před domem č. 11) na novogotickém pískovcovém podstavci s latinskými nápisy. Nynější socha však pochází až z 30. let 20. století, zatímco původní mariánská skulptura od Jana Audyho z roku 1879 je pak od 40. let 20. stol. umístěna v parčíku za kostelem. Když kostel obcházíme dál, nalezneme zde také pískovcovou sochu Dona Bosca v doprovodu dvou dětských postaviček rovněž z 30. let 20. století. Povšimnout si však musíme také pomníku faráře Mikuláše Kvapila (Quapila), děkana slavkovského a kanovníka brněnského biskupského chrámu na Petrově, který zemřel roku 1823 ve věku 67 let. Před vstupem do kostela stojí kamenný kříž z roku 1758, zbudovaný nákladem tehdejšího faráře Josefa Lefflera a nahrazující starší kříž z roku 1731. Na čtyřbokém soklu jsou vyryty latinské nápisy s chronogramy, kamenný pylon na něm, nesoucí na svém vrcholu vlastní kříž, je pak… Před pozořickou farou stojí od roku 1908 socha Panny Marie (do té doby stávala před domem č. 11) na novogotickém pískovcovém podstavci s latinskými nápisy. Nynější socha však pochází až z 30. let 20. století, zatímco původní mariánská skulptura od Jana Audyho z roku 1879 je pak od 40. let 20. stol. umístěna v parčíku za kostelem. Když kostel obcházíme dál, nalezneme zde také pískovcovou sochu Dona Bosca v doprovodu dvou dětských postaviček rovněž z 30. let 20. století. Povšimnout si však musíme také pomníku faráře Mikuláše Kvapila (Quapila), děkana slavkovského a kanovníka brněnského biskupského chrámu na Petrově, který zemřel roku 1823 ve věku 67 let. Před vstupem do kostela stojí kamenný kříž z roku 1758, zbudovaný nákladem tehdejšího faráře Josefa Lefflera a nahrazující starší kříž z roku 1731. Na čtyřbokém soklu jsou vyryty latinské nápisy s chronogramy, kamenný pylon na něm, nesoucí na svém vrcholu vlastní kříž, je pak…