Farní kostel sv. Mikuláše v Oslavanech Nejstarší písemná zmínka o oslavanském farním kostele je doložena již k roku 1320. Byla to tehdy samozřejmě jen strohá podélná cisterciácká stavba, sklenutá na střední sloup a bez apsidy. Od roku 1769 začal zdejší farář Jakub Friedrich s přestavbou kostela, později však musel řešit i značné finanční obtíže, když nastoupil na trůn císař Josef II. a zrušil mj. oslavanský klášter. Nakonec byl kostel s pomocí nového majitele panství Jana Nepomuka Scharffa vysvěcen roku 1789 prvním brněnským biskupem, hrabětem Matějem Chorinským, jak připomíná pamětní nápisová deska na vnějšku stavby. V roce 1900 rozhodl tehdejší farář Jan Hrubeš o přestavbě věže kostela z jehlancovité na cibulovitou, kterou také hned uskutečnil. Vnitřní zařízení z doby faráře Friedricha pochází z dílny brněnského sochaře Ondřeje Schweigla: hlavní a 2 boční oltáře, kazatelna a křtitelnice. Křížová… Nejstarší písemná zmínka o oslavanském farním kostele je doložena již k roku 1320. Byla to tehdy samozřejmě jen strohá podélná cisterciácká stavba, sklenutá na střední sloup a bez apsidy. Od roku 1769 začal zdejší farář Jakub Friedrich s přestavbou kostela, později však musel řešit i značné finanční obtíže, když nastoupil na trůn císař Josef II. a zrušil mj. oslavanský klášter. Nakonec byl kostel s pomocí nového majitele panství Jana Nepomuka Scharffa vysvěcen roku 1789 prvním brněnským biskupem, hrabětem Matějem Chorinským, jak připomíná pamětní nápisová deska na vnějšku stavby. V roce 1900 rozhodl tehdejší farář Jan Hrubeš o přestavbě věže kostela z jehlancovité na cibulovitou, kterou také hned uskutečnil. Vnitřní zařízení z doby faráře Friedricha pochází z dílny brněnského sochaře Ondřeje Schweigla: hlavní a 2 boční oltáře, kazatelna a křtitelnice. Křížová…