Zámek Kynžvart Přibližně v letech 1585-1597 byl v údolí pod kynžvartským hradem postaven renesanční zámek. Jeho původní podoba z této doby není známa, nedochovalo se totiž žádné vyobrazení zámku. V době před bitvou na Bílé hoře byl majitelem kynžvartského panství Kryštof Jindřich mladší z Cedvic. Jelikož se však účastnil stavovského povstání proti císaři Ferdinandovi II., byl mu jeho majetek v roce 1623 konfiskován. Nejprve bylo panství propůjčeno a v roce 1630 definitivně prodáno pěti bratřím Metternichovým za 66.114 říšských zlatých. Kynžvartské panství včetně ruin hradu na kopci a nově postaveným zámkem v údolí patřilo Metternichům až do roku 1945. První přestavba zchátralého renesančního zámku Cedviců pochází z let 1681-1691. Další stavební práce se konaly v letech 1821 -1839, jelikož starý barokní kynžvartský zámek už nevyhovoval nárokům rakouského státního kancléře a ministra zahraničí Metternicha na reprezentaci. Přestavbu ve stylu… Přibližně v letech 1585-1597 byl v údolí pod kynžvartským hradem postaven renesanční zámek. Jeho původní podoba z této doby není známa, nedochovalo se totiž žádné vyobrazení zámku. V době před bitvou na Bílé hoře byl majitelem kynžvartského panství Kryštof Jindřich mladší z Cedvic. Jelikož se však účastnil stavovského povstání proti císaři Ferdinandovi II., byl mu jeho majetek v roce 1623 konfiskován. Nejprve bylo panství propůjčeno a v roce 1630 definitivně prodáno pěti bratřím Metternichovým za 66.114 říšských zlatých. Kynžvartské panství včetně ruin hradu na kopci a nově postaveným zámkem v údolí patřilo Metternichům až do roku 1945. První přestavba zchátralého renesančního zámku Cedviců pochází z let 1681-1691. Další stavební práce se konaly v letech 1821 -1839, jelikož starý barokní kynžvartský zámek už nevyhovoval nárokům rakouského státního kancléře a ministra zahraničí Metternicha na reprezentaci. Přestavbu ve stylu…