Kostel Nalezení sv. Kříže v Doubravníku - interiér Nepřehlédnutelný doubravnický kostel Nalezení sv. Kříže se pyšní také zajímavým interiérem, kam se sice běžný turista většinou nedostane, ale i přes skleněné dveře z předsíně si lze o jeho vnitřní výzdobě udělat celkem dobrou představu. Mohutný hlavní oltář je i takto vidět dost dobře na to, abychom se mohli blíže zastavit u jeho vybavení. Na menze z 2. poloviny 19. století je umístěn tabernákl s krucifixem od brněnského, na vídeňské akademii vyškoleného sochaře Josefa Břenka (1820-1878). Mohutné zděné sloupové retabulum hlavního oltáře je datováno rokem 1784 a nese obraz proslulého rakouského malíře Franze Antona Maulbertsche s tématem zasvěcení chrámu, tedy Nalezení sv. Kříže císařovnou Helenou, matkou císaře Konstantina, ve 4. století. Původní obraz téhož tématu z předchozího hlavního oltáře visí dnes poněkud opomíjen v chrámové předsíni, kde si ho však můžeme naopak prohlédnout velmi zblízka, byť není v nejlepším stavu. Je dílem Jana Křtitele Spiesse již z roku 1679. Nepřehlédnutelný doubravnický kostel Nalezení sv. Kříže se pyšní také zajímavým interiérem, kam se sice běžný turista většinou nedostane, ale i přes skleněné dveře z předsíně si lze o jeho vnitřní výzdobě udělat celkem dobrou představu. Mohutný hlavní oltář je i takto vidět dost dobře na to, abychom se mohli blíže zastavit u jeho vybavení. Na menze z 2. poloviny 19. století je umístěn tabernákl s krucifixem od brněnského, na vídeňské akademii vyškoleného sochaře Josefa Břenka (1820-1878). Mohutné zděné sloupové retabulum hlavního oltáře je datováno rokem 1784 a nese obraz proslulého rakouského malíře Franze Antona Maulbertsche s tématem zasvěcení chrámu, tedy Nalezení sv. Kříže císařovnou Helenou, matkou císaře Konstantina, ve 4. století. Původní obraz téhož tématu z předchozího hlavního oltáře visí dnes poněkud opomíjen v chrámové předsíni, kde si ho však můžeme naopak prohlédnout velmi zblízka, byť není v nejlepším stavu. Je dílem Jana Křtitele Spiesse již z roku 1679.