Kaple na Hůrce Je sobotní podvečer a my stojíme v místech bývalé šumavské osady Hůrka. Běžkaři už dávno sjeli do údolí a tak teď, když poslední sluneční paprsky zalévají okolní pláně, vládne tady nahoře téměř posvátné ticho. Jen občasný poryv větru zašumí v korunách vzrostlých javorů, lemujících cestu ke zrekonstruované kapli, která jako jediná připomíná časy, kdy tady všude okolo žili lidé. Místo, kde teď stojíme, bylo kdysi skutečným srdcem sklářské osady Hůrka, stojící přibližně 10 kilometrů od Železné Rudy, na březích Jezerního potoka, vytékajícího z nedalekého jezera Laka. V nadmořské výšce 990 m.n.m. vyrostl v roce 1789 nejdříve kostel sv. Vincence Ferrarského, aby poskytoval duchovní služby téměř tisícovce zdejších obyvatel, kteří tu žili před 2. světovou válkou. Kaple sv. Kříže vyrostla o něco později, v roce 1820 a zásluhu o její vznik měl Jiří Kryštof Abele – významný představitel zdejšího sklářského rodu,… Je sobotní podvečer a my stojíme v místech bývalé šumavské osady Hůrka. Běžkaři už dávno sjeli do údolí a tak teď, když poslední sluneční paprsky zalévají okolní pláně, vládne tady nahoře téměř posvátné ticho. Jen občasný poryv větru zašumí v korunách vzrostlých javorů, lemujících cestu ke zrekonstruované kapli, která jako jediná připomíná časy, kdy tady všude okolo žili lidé. Místo, kde teď stojíme, bylo kdysi skutečným srdcem sklářské osady Hůrka, stojící přibližně 10 kilometrů od Železné Rudy, na březích Jezerního potoka, vytékajícího z nedalekého jezera Laka. V nadmořské výšce 990 m.n.m. vyrostl v roce 1789 nejdříve kostel sv. Vincence Ferrarského, aby poskytoval duchovní služby téměř tisícovce zdejších obyvatel, kteří tu žili před 2. světovou válkou. Kaple sv. Kříže vyrostla o něco později, v roce 1820 a zásluhu o její vznik měl Jiří Kryštof Abele – významný představitel zdejšího sklářského rodu,…