Rogowiec - zřícenina hradu (PL) Zřícenina nejvýše položeného polského hradu stojí ve výšce 870 m na homolovitém vrchu Rogowiec v Suchých horách. Hrad ze 13. století se skládal ze dvou částí. Rozlehlý Horní Hrad byl chráněn mohutnou válcovou věží o průměru 10 m, která byla podzemní chodbou spojena s dvoukřídlým palácem přistavěným k hradbě o síle 2 m. Dolní hrad byl obehnán hradbou s dvěma baštami. Ve 14. století byla přistavěna obytná věž a zesíleno opevnění. Hrady byl založen knížetem Bolkem I. jako součást obrany slezsko-české hranice. V roce 1353 byl hrad přepsán na Annu, ženu českého krále Karla IV. V roce 1392 celé knížectví přešlo do českých rukou, čímž Rogowiec pozbyl strategického významu. Za husitských válek a po nich se stal sídlem loupeživých rytířů. Podobně jako jiná sídla loupežníků byl hrad roku 1497 zničen vojsky krále Matyáše Korvína.   Zřícenina nejvýše položeného polského hradu stojí ve výšce 870 m na homolovitém vrchu Rogowiec v Suchých horách. Hrad ze 13. století se skládal ze dvou částí. Rozlehlý Horní Hrad byl chráněn mohutnou válcovou věží o průměru 10 m, která byla podzemní chodbou spojena s dvoukřídlým palácem přistavěným k hradbě o síle 2 m. Dolní hrad byl obehnán hradbou s dvěma baštami. Ve 14. století byla přistavěna obytná věž a zesíleno opevnění. Hrady byl založen knížetem Bolkem I. jako součást obrany slezsko-české hranice. V roce 1353 byl hrad přepsán na Annu, ženu českého krále Karla IV. V roce 1392 celé knížectví přešlo do českých rukou, čímž Rogowiec pozbyl strategického významu. Za husitských válek a po nich se stal sídlem loupeživých rytířů. Podobně jako jiná sídla loupežníků byl hrad roku 1497 zničen vojsky krále Matyáše Korvína.