Liliowe Turnie – úsek hlavního hřebene Západních Tater mezi sedly Liliowy Karb (Vyšné Gáborovo sedlo – 1959 m) a Banistą Przełęcza (Bystré sedlo – 1946,4 m). Tento úsek je součásti hřebene mezi Starorobociańskim Wierchem (Klin – 2176 m) a Błyszczem (Blyšť – 2158 m). Po hřebeni také prochází polsko-slovenská hranice a hlavní evropské rozvodí. Tento úsek hřeben je velmi členitý. Vystupuje v něm mnoho skalních kop a boulí oddělených sedélky mezi nimi. Vystupují zde tektonické desky a pod nimi jsou suťová pole. Na severní, polské straně jsou až 170 metrové strmé stěny (tzv. „Baniste“), padající do Doliny Pyszniańskiej. Na některých místech jsou tyto stěny téměř kolmé. Jihozápadní slovenská úbočí pak klesají podstatně mírněji do Gáborovéj doliny. Liliowe Turnie dosahují průměrné výšky asi 1965 m n.m. a jsou budovány krystalickými horninami. Jsou většin porostlé nízkou travinou - sítinou trojklanou (Juncus trifidus). Ta se už od poloviny léta vybarvuje do červena.… – úsek hlavního hřebene Západních Tater mezi sedly Liliowy Karb (Vyšné Gáborovo sedlo – 1959 m) a Banistą Przełęcza (Bystré sedlo – 1946,4 m). Tento úsek je součásti hřebene mezi Starorobociańskim Wierchem (Klin – 2176 m) a Błyszczem (Blyšť – 2158 m). Po hřebeni také prochází polsko-slovenská hranice a hlavní evropské rozvodí. Tento úsek hřeben je velmi členitý. Vystupuje v něm mnoho skalních kop a boulí oddělených sedélky mezi nimi. Vystupují zde tektonické desky a pod nimi jsou suťová pole. Na severní, polské straně jsou až 170 metrové strmé stěny (tzv. „Baniste“), padající do Doliny Pyszniańskiej. Na některých místech jsou tyto stěny téměř kolmé. Jihozápadní slovenská úbočí pak klesají podstatně mírněji do Gáborovéj doliny. Liliowe Turnie dosahují průměrné výšky asi 1965 m n.m. a jsou budovány krystalickými horninami. Jsou většin porostlé nízkou travinou - sítinou trojklanou (Juncus trifidus). Ta se už od poloviny léta vybarvuje do červena.…