Długi Upłaz (slovensky: Dlhý úplaz ) – část vedlejšího hřebene Západních Tater mezi Rakoniem (Rákoňom 1876,3 m) a sedlem Łuczniańską Przełęczą (Lúčnym sedlom 1602 m) vybíhajícího severně z Wołowieca (Volovca 2068,4 m). Po tomto hřebeni prochází polsko-slovenská hranice. Východní úbočí tohoto hřebene klesající do Doliny Chochołowskiej Wyżniej. Západní úbočí klesají do Zadnej Látanej doliny. Tato asi 2 km dlouhá část hřebene je plochá a zaoblená pod stálým skonem stoupající k vrcholu Rakoń. Vyčnívají z něj jen dva nevýrazné suky o nadmořských výškách 1635 a 1735,5 m. Mezi nimi z hřebene na východ klesá Litworowy Żleb. Celý hřeben je travnatý, porostlý jen malými ostrůvky kleče a občas zde vystupují kvarcitové skalky. Dříve byl hřeben využíván k pastvě a patřil k pastvinám Hali Chochołowskiej. Z turistické trasy vedoucí po hřebeni se naskýtají atraktivní rozhledy na vrcholy a doliny Západních Tater. Na jihu se tyčí (slovensky: Dlhý úplaz ) – část vedlejšího hřebene Západních Tater mezi Rakoniem (Rákoňom 1876,3 m) a sedlem Łuczniańską Przełęczą (Lúčnym sedlom 1602 m) vybíhajícího severně z Wołowieca (Volovca 2068,4 m). Po tomto hřebeni prochází polsko-slovenská hranice. Východní úbočí tohoto hřebene klesající do Doliny Chochołowskiej Wyżniej. Západní úbočí klesají do Zadnej Látanej doliny. Tato asi 2 km dlouhá část hřebene je plochá a zaoblená pod stálým skonem stoupající k vrcholu Rakoń. Vyčnívají z něj jen dva nevýrazné suky o nadmořských výškách 1635 a 1735,5 m. Mezi nimi z hřebene na východ klesá Litworowy Żleb. Celý hřeben je travnatý, porostlý jen malými ostrůvky kleče a občas zde vystupují kvarcitové skalky. Dříve byl hřeben využíván k pastvě a patřil k pastvinám Hali Chochołowskiej. Z turistické trasy vedoucí po hřebeni se naskýtají atraktivní rozhledy na vrcholy a doliny Západních Tater. Na jihu se tyčí