Divoká Kuba - 1. část Při příletu do Santiaga de Cuba byla noc. Měsíc nad mořem byl v úplňku. Město bylo jen málo osvětlené. Kolem příletové plošiny se chvěly palmy. Kubánský vlhký slaný vzduch mi zamotal hlavu. Všichni policisté na letišti měli na ústech roušky.  Nebylo to tak dlouho, co v Mexiku zabíjela prasečí chřipka. Ale zpět k našemu dobrodružství na letišti. Celníci nás rozdělili a vyslýchali. Jen několik vět jsem rozumněla a dokázala na ně odpovědět. Pak jsme se snažili dorozumnět na papíře. To šlo lépe. Celník se mě ptal, proč jsem přijela na Kubu, kde budu bydlet, jaké místa chci navštívit, co dělám, odkud jsem a jestli jsem byla někdy v USA a tak podobně. Další kontrola probíhala v druhé hale. Batohy jsme dali na zem doprostřed místnosti a prvně na ně pustili velkého ovčáka a pak menšího ratlíka. Psi batohy očuchali. Potom se nás ujala korpulentní policistka a přísným pohledem nám přikázala, abysme vybalili naše menší zavazadla na stůl. Každou věc zkoumala a… Při příletu do Santiaga de Cuba byla noc. Měsíc nad mořem byl v úplňku. Město bylo jen málo osvětlené. Kolem příletové plošiny se chvěly palmy. Kubánský vlhký slaný vzduch mi zamotal hlavu. Všichni policisté na letišti měli na ústech roušky.  Nebylo to tak dlouho, co v Mexiku zabíjela prasečí chřipka. Ale zpět k našemu dobrodružství na letišti. Celníci nás rozdělili a vyslýchali. Jen několik vět jsem rozumněla a dokázala na ně odpovědět. Pak jsme se snažili dorozumnět na papíře. To šlo lépe. Celník se mě ptal, proč jsem přijela na Kubu, kde budu bydlet, jaké místa chci navštívit, co dělám, odkud jsem a jestli jsem byla někdy v USA a tak podobně. Další kontrola probíhala v druhé hale. Batohy jsme dali na zem doprostřed místnosti a prvně na ně pustili velkého ovčáka a pak menšího ratlíka. Psi batohy očuchali. Potom se nás ujala korpulentní policistka a přísným pohledem nám přikázala, abysme vybalili naše menší zavazadla na stůl. Každou věc zkoumala a…