Skály Hostýnských vrchů - 7. Obřany Ráno odjíždím v mlze na Tesák. Je velmi chladno a nevlídno, v lese též mlha - je totiž nízká oblačnost a slunce se schovává nad mraky. Abych se alespoň trochu zahřál, vedu vzrušený dialog se svým "centrálním mozkem." Kousek za rozcestím tři kameny mi přes cestu loudavě přeběhne jelen! Stále po zelené značce zanedlouho přicházím do sedla Klapinov a tu se stane menší zázrak: mlha se pomalu zvedá jako opona s sluníčko naplno ozáří překrásnou krajinu, oděnou do hávu pozdního podzimu. Středobodem tohoto panorámatu je mohutná svahokupa Obřan! A tak "fryško" po červené dolů do sedla. Zde je tak krásně, že musím vytáhnout foťák. Stezkou mezi šedými buky a nad nimi prosvítajícím nádherně modrým nebem, po měděném koberci, utkaném z padajícího listí, funím vstříc vrcholu. Tam shazuji batoh a jen s fotoaparátem provádím průzkum hradní zříceniny. Z hradu se do dnešních časů mnoho nedochovalo: najdeme tu jen asi 40 m dlouhou a 8 m ##:a href="//www.turistika.cz/mista/vysoka--2":#… Ráno odjíždím v mlze na Tesák. Je velmi chladno a nevlídno, v lese též mlha - je totiž nízká oblačnost a slunce se schovává nad mraky. Abych se alespoň trochu zahřál, vedu vzrušený dialog se svým "centrálním mozkem." Kousek za rozcestím tři kameny mi přes cestu loudavě přeběhne jelen! Stále po zelené značce zanedlouho přicházím do sedla Klapinov a tu se stane menší zázrak: mlha se pomalu zvedá jako opona s sluníčko naplno ozáří překrásnou krajinu, oděnou do hávu pozdního podzimu. Středobodem tohoto panorámatu je mohutná svahokupa Obřan! A tak "fryško" po červené dolů do sedla. Zde je tak krásně, že musím vytáhnout foťák. Stezkou mezi šedými buky a nad nimi prosvítajícím nádherně modrým nebem, po měděném koberci, utkaném z padajícího listí, funím vstříc vrcholu. Tam shazuji batoh a jen s fotoaparátem provádím průzkum hradní zříceniny. Z hradu se do dnešních časů mnoho nedochovalo: najdeme tu jen asi 40 m dlouhou a 8 m ##:a href="//www.turistika.cz/mista/vysoka--2":#…