4.Výstup na Galdhøpiggen, nejvyšší horu Norska aneb Putování Norskem IV.   Den devátý – pátek 16.7.2004 Vstali jsme už o půl sedmé. V noci byly přeháňky. V 9 hodin jsme už byli na Juvasshytta. Nabalili jsme se do teplejšího oblečení a čekali u recepce. Už tam nám byla pěkná kosa. Na recepci prodávali lístky na výstup na nejvyšší horu Skandinávie Galdhøpiggen (2 469 m. n.m.) už od půl deváté. Na osobu 100 NOK. Přede chatou byla i cedule v češtině, že výstup přes ledovec je nebezpečný, protože tam jsou trhliny široké 8-10 m a hluboké 40-50 m. Člověk padá tak hluboko podle šířky své pánve. Když tam spadne a přežije to, tak tam rychle umrzne. Brzy se před chatou začaly shromažďovat zástupy lidí. K vrcholu se pak odhadem vydalo asi ke dvěma stovkám lidí. V 10 hodin nastoupili průvodci, op…   Den devátý – pátek 16.7.2004 Vstali jsme už o půl sedmé. V noci byly přeháňky. V 9 hodin jsme už byli na Juvasshytta. Nabalili jsme se do teplejšího oblečení a čekali u recepce. Už tam nám byla pěkná kosa. Na recepci prodávali lístky na výstup na nejvyšší horu Skandinávie Galdhøpiggen (2 469 m. n.m.) už od půl deváté. Na osobu 100 NOK. Přede chatou byla i cedule v češtině, že výstup přes ledovec je nebezpečný, protože tam jsou trhliny široké 8-10 m a hluboké 40-50 m. Člověk padá tak hluboko podle šířky své pánve. Když tam spadne a přežije to, tak tam rychle umrzne. Brzy se před chatou začaly shromažďovat zástupy lidí. K vrcholu se pak odhadem vydalo asi ke dvěma stovkám lidí. V 10 hodin nastoupili průvodci, op…