Šest šumavských dní z Hojsovy Stráže Začátkem července jsme s mojí manželkou Věrkou využili volnosti, kterou nám naše dcerky udělily a po 25 letech jsme si užili pětidenní dovolenou ve dvou. Jako výchozí základnu jsme zvolili Hojsovu Stráž a zde penzion se jménem vyvolávajícím vzpomínky na staré časy: Družba. Kromě názvu ale naštěstí ty staré časy ničím jiným nepřipomínal. Naopak. V penzionu všechno na jedničku a za slušné ceny. Dovolenou nám trochu zkomplikovala jiná věc. Už dva dny před odjezdem si manželka stěžovala na záda pod pravou lopatkou jako při skřípnutém nervu. Masáž nepomohla a tak jsme odjížděli s tím, že se to snad rozhýbe. Nakonec bylo vše úplně jinak a mělo to za následek, že jsme původně plánované trasy museli trochu pokrátit. I tak ale jsme si Šumavy užili podle gusta.   čtvrtek 1. července 2010 – den první: Do Hojsovy Stráže jsme dorazili krátce po obědě a byli… Začátkem července jsme s mojí manželkou Věrkou využili volnosti, kterou nám naše dcerky udělily a po 25 letech jsme si užili pětidenní dovolenou ve dvou. Jako výchozí základnu jsme zvolili Hojsovu Stráž a zde penzion se jménem vyvolávajícím vzpomínky na staré časy: Družba. Kromě názvu ale naštěstí ty staré časy ničím jiným nepřipomínal. Naopak. V penzionu všechno na jedničku a za slušné ceny. Dovolenou nám trochu zkomplikovala jiná věc. Už dva dny před odjezdem si manželka stěžovala na záda pod pravou lopatkou jako při skřípnutém nervu. Masáž nepomohla a tak jsme odjížděli s tím, že se to snad rozhýbe. Nakonec bylo vše úplně jinak a mělo to za následek, že jsme původně plánované trasy museli trochu pokrátit. I tak ale jsme si Šumavy užili podle gusta.   čtvrtek 1. července 2010 – den první: Do Hojsovy Stráže jsme dorazili krátce po obědě a byli…