Jestřebí hory Jestřebí hory jsou součástí CHKO Broumovsko. Tvoří hřeben začínající severovýchodně od Trutnova a probíhající jihovýchodním směrem k Hronovu. Zpočátku vystupuje do nadmořských výšek nad 700 m (nejvyšší vrchol Žaltman 739 m – viz www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/zaltman ), k jihovýchodu se postupně snižuje (Kolčarka 691 m, Švédský vrch 660 m, Maternice 546 m). V některých pramenech jsou k Jestřebím horám přidruženy ještě kopce východně od Hronova (např. Vrše 518 m n. m.). Na úbočí a úpatí Jestřebí hor probíhala v minulosti čilá hornická činnost, těžilo se zde černé uhlí a radioaktivní rudy. Proto zde po úbočích vede několik značených cest po hornických dílech. Hřebenem Jestřebích hor se táhne rovněž linie opevnění zbudovaného před druhou světovou válkou. Některé tvrze (nad Slavětínem, v Odolově, nad Chlívci) jsou částečně zrekonstruovány a slouží jako muzea. Mnoho dalších je v současné době „obydleno“ dalšími… Jestřebí hory jsou součástí CHKO Broumovsko. Tvoří hřeben začínající severovýchodně od Trutnova a probíhající jihovýchodním směrem k Hronovu. Zpočátku vystupuje do nadmořských výšek nad 700 m (nejvyšší vrchol Žaltman 739 m – viz www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/zaltman ), k jihovýchodu se postupně snižuje (Kolčarka 691 m, Švédský vrch 660 m, Maternice 546 m). V některých pramenech jsou k Jestřebím horám přidruženy ještě kopce východně od Hronova (např. Vrše 518 m n. m.). Na úbočí a úpatí Jestřebí hor probíhala v minulosti čilá hornická činnost, těžilo se zde černé uhlí a radioaktivní rudy. Proto zde po úbočích vede několik značených cest po hornických dílech. Hřebenem Jestřebích hor se táhne rovněž linie opevnění zbudovaného před druhou světovou válkou. Některé tvrze (nad Slavětínem, v Odolově, nad Chlívci) jsou částečně zrekonstruovány a slouží jako muzea. Mnoho dalších je v současné době „obydleno“ dalšími…