Mikulášská štola V masivu Městského vrchu, na kterém stojí městečko Hora svaté Kateřiny, je celkem 64 štol. Některé zasahují i za hranice do Saska. Nejdůležitější z nich byla štola Mikuláš a na Saské straně štola Fortuna. Vznik dolů sahá do začátku 16. století. Těžilo se zde stříbro a měď až do začátku 19. století. Mikulášská štola, měla tři patra nad úrovní štoly a pod úrovní šly chodby do hloubky až 157 metrů. Čerpání vody zajišťovalo velké vodní kolo umístěné uvnitř štoly, které bylo poháněno vodou náhonem z hraniční říčky Svidnice. Dnes jsou spodní chodby zatopeny. V letech 1936 – 1938 byla štola zpřístupněna jako hornické muzeum. V roce 1998 se na štolu upírá pozornost obecního úřadu a hledačů pokladů. Uvažuje se o zpřístupnění štoly pro veřejnost a také nalezení jantarové komnaty, která zde údajně mohla být na konci války ukryta. Doposud je opraveno asi 420 metrů štoly. V masivu Městského vrchu, na kterém stojí městečko Hora svaté Kateřiny, je celkem 64 štol. Některé zasahují i za hranice do Saska. Nejdůležitější z nich byla štola Mikuláš a na Saské straně štola Fortuna. Vznik dolů sahá do začátku 16. století. Těžilo se zde stříbro a měď až do začátku 19. století. Mikulášská štola, měla tři patra nad úrovní štoly a pod úrovní šly chodby do hloubky až 157 metrů. Čerpání vody zajišťovalo velké vodní kolo umístěné uvnitř štoly, které bylo poháněno vodou náhonem z hraniční říčky Svidnice. Dnes jsou spodní chodby zatopeny. V letech 1936 – 1938 byla štola zpřístupněna jako hornické muzeum. V roce 1998 se na štolu upírá pozornost obecního úřadu a hledačů pokladů. Uvažuje se o zpřístupnění štoly pro veřejnost a také nalezení jantarové komnaty, která zde údajně mohla být na konci války ukryta. Doposud je opraveno asi 420 metrů štoly.