Výlet na Pernštejn Výlet na Pernštejn.   Již dlouho jsem se chystal navštívit jeden ze známých moravských hradů,Pernštejn. Tak jsem za chladného rána nasedl na vlak a přes Pardubice,Kolín dojel do stanice Žďár nad Sázavou. Tady celkem klidný přestup na žlutého anděla. Lokálečkou, půvabnou Vysočinou jsem dojel do stanice Nedvědice. Stejně se jmenuje i říčka co vesnicí protéká. Před nádražím hezké malé bistro. Ale to až na zpáteční cestu. Nejprve jsem se vydal po žluté značce ke hradu,který byl již z nádraží vidět. Značka říkala že je to 2 km a tak jsem se vydal na cestu. Jen to blbé teplo mě tížilo. No v batůžku byla láhev s vodou a tak jsem po cestě  popíjel. Kousek po asfaltce ale za vesnicí odbočení doleva do lesa. Pod stromy bylo hned lepší. Jen ta cesta byla děsná. Sice to asi bývala cesta do hradu,ale chudáci,kteří ji šlapali. Na konci byla dřevěná vrata,díky bohu otevřená. Za vraty plácek,kde se tísnily hospůdky a bufety se suvenýry. Já však zahnul doleva na most do… Výlet na Pernštejn.   Již dlouho jsem se chystal navštívit jeden ze známých moravských hradů,Pernštejn. Tak jsem za chladného rána nasedl na vlak a přes Pardubice,Kolín dojel do stanice Žďár nad Sázavou. Tady celkem klidný přestup na žlutého anděla. Lokálečkou, půvabnou Vysočinou jsem dojel do stanice Nedvědice. Stejně se jmenuje i říčka co vesnicí protéká. Před nádražím hezké malé bistro. Ale to až na zpáteční cestu. Nejprve jsem se vydal po žluté značce ke hradu,který byl již z nádraží vidět. Značka říkala že je to 2 km a tak jsem se vydal na cestu. Jen to blbé teplo mě tížilo. No v batůžku byla láhev s vodou a tak jsem po cestě  popíjel. Kousek po asfaltce ale za vesnicí odbočení doleva do lesa. Pod stromy bylo hned lepší. Jen ta cesta byla děsná. Sice to asi bývala cesta do hradu,ale chudáci,kteří ji šlapali. Na konci byla dřevěná vrata,díky bohu otevřená. Za vraty plácek,kde se tísnily hospůdky a bufety se suvenýry. Já však zahnul doleva na most do…