Maiselova Marek Mardochai Maisel (1528 - 1601), byl velmi bohatý občan židovského ghetta, který finančně podporoval císaře Rudolfa II., české stavy i židy i v cizině. Právě on vystavěl v této ulici synagogu, která je po něm rovněž pojmenována. Ulice byla hlavní spojnicí Židovského Města a Starého Města. Byla původně rozdělena na několik částí: jižní část ##:a href="//www.turistika.cz/mista/zlata":##Zlatá##:/a:##, snad podle zlatníků, dál se ulice mezi Staronovou synagogou a ulicí Širokou jmenovala Malá Masařská podle židovských řeznických krámků, a také Bellelesova, zřejmě po některém majiteli domu. Další část ulice se jmenovala Rabínská, asi podle několika synagog, které se nacházely v blízkém sousedství. Nejsevernější část se pak nazývala Velkodvorská, opět podle synagogy, jíž nechal postavit roku 1623 Jakub Baševi z Treuenberku. V roce 1870 bylo pojmenování Zlatá změněno na Úzkou a asi od roku 1901… Marek Mardochai Maisel (1528 - 1601), byl velmi bohatý občan židovského ghetta, který finančně podporoval císaře Rudolfa II., české stavy i židy i v cizině. Právě on vystavěl v této ulici synagogu, která je po něm rovněž pojmenována. Ulice byla hlavní spojnicí Židovského Města a Starého Města. Byla původně rozdělena na několik částí: jižní část ##:a href="//www.turistika.cz/mista/zlata":##Zlatá##:/a:##, snad podle zlatníků, dál se ulice mezi Staronovou synagogou a ulicí Širokou jmenovala Malá Masařská podle židovských řeznických krámků, a také Bellelesova, zřejmě po některém majiteli domu. Další část ulice se jmenovala Rabínská, asi podle několika synagog, které se nacházely v blízkém sousedství. Nejsevernější část se pak nazývala Velkodvorská, opět podle synagogy, jíž nechal postavit roku 1623 Jakub Baševi z Treuenberku. V roce 1870 bylo pojmenování Zlatá změněno na Úzkou a asi od roku 1901…