Dlouhá ulice Tato ulice byla již ve 13. a 14. století hlavní spojnicí mezi lidnatou čtvrtí kolem kostela sv. Petra na Poříčí a hlavním tržištěm na ##:a href="//www.turistika.cz/rady/staromestske-namesti":##Staroměstském náměstí##:/a:##. Jméno Dlouhá získala právě pro svou délku. Dnes spojuje Revoluční ulici se Staroměstským náměstím. Přechodně se ve 14. a 15. století říkalo západní části ulice také Na Veselé a další části se v 16. století říkalo Na záhoně. V obou případech šlo pouze o pomístní jména. Název Dlouhá platí již od 14. století. Vedle asi dvou desítek architektonicky zajímavých domů je nejvýznamnějším dům U zlatého stromu (čp. 729), na jehož nádvoří je pozoruhodná renesanční lodžie z roku 1586 (v té době patřil dům Václavu Krocínovi z Drahobejle, primátoru Starého Města pražského v letech 1584 – 1605). Tato ulice byla již ve 13. a 14. století hlavní spojnicí mezi lidnatou čtvrtí kolem kostela sv. Petra na Poříčí a hlavním tržištěm na ##:a href="//www.turistika.cz/rady/staromestske-namesti":##Staroměstském náměstí##:/a:##. Jméno Dlouhá získala právě pro svou délku. Dnes spojuje Revoluční ulici se Staroměstským náměstím. Přechodně se ve 14. a 15. století říkalo západní části ulice také Na Veselé a další části se v 16. století říkalo Na záhoně. V obou případech šlo pouze o pomístní jména. Název Dlouhá platí již od 14. století. Vedle asi dvou desítek architektonicky zajímavých domů je nejvýznamnějším dům U zlatého stromu (čp. 729), na jehož nádvoří je pozoruhodná renesanční lodžie z roku 1586 (v té době patřil dům Václavu Krocínovi z Drahobejle, primátoru Starého Města pražského v letech 1584 – 1605).