Hrad Rabí Hrad Rabí Znovu sedíme v naší škodověnce „Feďovi“ a pokolikáté už míříme na milovanou Šumavu, majíce pocit, že se jí snad nikdy nenabažíme. Strakonice jsme už nechali za sebou, projeli malebnými Horažďovicemi. Krajina se kolem nás vlní více a více a pokaždé, když vyjedeme na vrcholek kopce, zjeví se nám pohraniční hory šumavské Stále blíž a blíž. Ovšem správný turista má být tvor zvídavý. Proč se tedy nezastavit na nějakém zajímavém místě šumavského podhůří. A hleďme! Jedno takové se právě blíží. Takřka na dohled městečka Sušice se na malém vápencovém kopci vypíná starobylé hradní sídlo, ze kterého zub času už notnou část uhryzl. Zanechme tedy auto na návsi, kde se zrovna vše chystá na pravou vesnickou pouť a vystoupejme pár desítek metrů k hradní bráně. Ta je sice otevřená, ale stejně tak otevřené je bohužel i okénko u zdejší pokladny. Teprve když penízky změní… Hrad Rabí Znovu sedíme v naší škodověnce „Feďovi“ a pokolikáté už míříme na milovanou Šumavu, majíce pocit, že se jí snad nikdy nenabažíme. Strakonice jsme už nechali za sebou, projeli malebnými Horažďovicemi. Krajina se kolem nás vlní více a více a pokaždé, když vyjedeme na vrcholek kopce, zjeví se nám pohraniční hory šumavské Stále blíž a blíž. Ovšem správný turista má být tvor zvídavý. Proč se tedy nezastavit na nějakém zajímavém místě šumavského podhůří. A hleďme! Jedno takové se právě blíží. Takřka na dohled městečka Sušice se na malém vápencovém kopci vypíná starobylé hradní sídlo, ze kterého zub času už notnou část uhryzl. Zanechme tedy auto na návsi, kde se zrovna vše chystá na pravou vesnickou pouť a vystoupejme pár desítek metrů k hradní bráně. Ta je sice otevřená, ale stejně tak otevřené je bohužel i okénko u zdejší pokladny. Teprve když penízky změní…