Ze Zámrsku do Radhoště podél řeky Loučné. Krajina pro pěšího turistu jako stvořená, tak by mohla znít charakteristika výletu, podél toku řeky Loučné. Nejisté počasí nedovoluje vydat se na delší cestu, a tak u nádraží v Zámrsku vzniká plán dojít do nedaleké Radhoště, kde by, kromě jiného, měla být k vidění stará, dřevěná zvonice. Cesta do míst, kam se jde poprvé, je vždy trochu zvláštní a tak se seznamujeme i s historií. Jak naznačuje název, byl buď zde nebo v blízkém okolí uctíván pohanský bůh starých Slovanů – Radegast. Ale o tvrzi v Radhošti je první písemná zmínka už v roce 1226, kde v listině krále Přemysla Otakara I je zmiňován jistý Otaslav z Radhoště a jeho syn Arkleb. Původní kostel byl údajně postaven v raně gotickém slohu a vyhořel. Na jeho místě byl v roce  1773 postaven v barokním slohu ten dnešní a je zasvěcen sv. Jiří. Dnes je obec sloučena s nedalekou vsí Sedllíšťko, kde je i vlaková zastávka. Tak a zbývá pohled na zčernalou oblohu, batoh na záda a jdeme. Krajina pro pěšího turistu jako stvořená, tak by mohla znít charakteristika výletu, podél toku řeky Loučné. Nejisté počasí nedovoluje vydat se na delší cestu, a tak u nádraží v Zámrsku vzniká plán dojít do nedaleké Radhoště, kde by, kromě jiného, měla být k vidění stará, dřevěná zvonice. Cesta do míst, kam se jde poprvé, je vždy trochu zvláštní a tak se seznamujeme i s historií. Jak naznačuje název, byl buď zde nebo v blízkém okolí uctíván pohanský bůh starých Slovanů – Radegast. Ale o tvrzi v Radhošti je první písemná zmínka už v roce 1226, kde v listině krále Přemysla Otakara I je zmiňován jistý Otaslav z Radhoště a jeho syn Arkleb. Původní kostel byl údajně postaven v raně gotickém slohu a vyhořel. Na jeho místě byl v roce  1773 postaven v barokním slohu ten dnešní a je zasvěcen sv. Jiří. Dnes je obec sloučena s nedalekou vsí Sedllíšťko, kde je i vlaková zastávka. Tak a zbývá pohled na zčernalou oblohu, batoh na záda a jdeme.