Kyjov - zámek Prvním světským držitelem Kyjova, jenž koupil Městečko od kláštera Hradiska, byl Jan Kuna z Kunštátu (od r. 1539), který začal blízko zbořeniště tvrze přímo pod svahem, na němž stál kostel, stavět renesanční zámek. Jeho průčelní stěna byla obrácena na západní stranu. Zde byl také vchod, který na rozdíl od nynějšího vchodu ležel poněkud jižněji. Z někdejší zámecké stavby se dochovaly pouze dvě třetiny. Nejsevernější část, přiléhající ke svahu, byla zničena požárem v roce 1636, takže ji bylo nutno později vybudovat na starých základech znovu. Na rozdíl od starších jižnějších částí s valenou a křížovou klenbou má už obytné prostory s rovným stropem. Z konce 18. století pochází podlouhlá přístavba s neckovitou klenbou, napojená na obě dochované nejstarší části budovy. Proto byl hlavní vchod do budovy přeložen do severní části. Kyjovská vrchnost bydlela na zámku jen krátce. V roce 1548 se totiž město ##:a href="//www.turistika.cz/mista/kyjov":##Kyjov##:/a:… Prvním světským držitelem Kyjova, jenž koupil Městečko od kláštera Hradiska, byl Jan Kuna z Kunštátu (od r. 1539), který začal blízko zbořeniště tvrze přímo pod svahem, na němž stál kostel, stavět renesanční zámek. Jeho průčelní stěna byla obrácena na západní stranu. Zde byl také vchod, který na rozdíl od nynějšího vchodu ležel poněkud jižněji. Z někdejší zámecké stavby se dochovaly pouze dvě třetiny. Nejsevernější část, přiléhající ke svahu, byla zničena požárem v roce 1636, takže ji bylo nutno později vybudovat na starých základech znovu. Na rozdíl od starších jižnějších částí s valenou a křížovou klenbou má už obytné prostory s rovným stropem. Z konce 18. století pochází podlouhlá přístavba s neckovitou klenbou, napojená na obě dochované nejstarší části budovy. Proto byl hlavní vchod do budovy přeložen do severní části. Kyjovská vrchnost bydlela na zámku jen krátce. V roce 1548 se totiž město ##:a href="//www.turistika.cz/mista/kyjov":##Kyjov##:/a:…