Kościelec – štít v polských Vysokých Tatrách, nad dolinou Gąsienicową, v bočním hřebeni (Grani) Kościelców. Ten vybíhá k severu ze Zawratowej Turnie a rozděluje dolinu Gąsienicową na Černou (Czerną) a Zelenou (Zieloną). Ve vlastním hřebeni ji od Zadniego Kościelca (2162 m) odděluje sedlo Kościelcowa Przełęcz (2110 m), a od Małego Kościelca pak sedlo Karb (1853 m). Vrchol hory se tyčí 533 metrů nad hladinou plesa Czarny Staw Gąsienicowy. Název hory pravděpodobně pochází od jejího vrcholu, připomínajícího tvarem střechu kostela. Jeho silueta ve tvaru strmé pyramidy je dominantou panoramatu Doliny Gąsienicowej. Z vrcholu je výhled na celou tuto dolinu i panorama vrcholů, přes které vede populární stezka – Orla Perć. Jsou odtud vidět i všechny plesa (Stawy) Gasienicove. Pohled na VYSOKÉ TATRY je však odtud silně omezen právě tímto blízkým… – štít v polských Vysokých Tatrách, nad dolinou Gąsienicową, v bočním hřebeni (Grani) Kościelców. Ten vybíhá k severu ze Zawratowej Turnie a rozděluje dolinu Gąsienicową na Černou (Czerną) a Zelenou (Zieloną). Ve vlastním hřebeni ji od Zadniego Kościelca (2162 m) odděluje sedlo Kościelcowa Przełęcz (2110 m), a od Małego Kościelca pak sedlo Karb (1853 m). Vrchol hory se tyčí 533 metrů nad hladinou plesa Czarny Staw Gąsienicowy. Název hory pravděpodobně pochází od jejího vrcholu, připomínajícího tvarem střechu kostela. Jeho silueta ve tvaru strmé pyramidy je dominantou panoramatu Doliny Gąsienicowej. Z vrcholu je výhled na celou tuto dolinu i panorama vrcholů, přes které vede populární stezka – Orla Perć. Jsou odtud vidět i všechny plesa (Stawy) Gasienicove. Pohled na VYSOKÉ TATRY je však odtud silně omezen právě tímto blízkým…