Vyškovský jazykový ostrov Po ukončení husitských válek, následovaly velké hladomory a morové epidemie. I jižně od Vyškova se celý kraj téměř vylidnil. Jelikož území bylo ve vlastnictví okolních Klášterů, povolávala církevní vrchnost novoosídlence ze svých mateřských Klášterů v Bambergu, Ausburgu a Brixenu. Proto do území tehdy téměř výhradně česky mluvícího obyvatelsta, přišli noví německy mluvící osadníci. Jelikož byli římsko-katolického vyznání, vytvořili si zde i svoji náboženskou soudržnost, hlavně pak církevních svátků. Postupně se celý jazykový ostov vykrystalizoval do hlavních osmi vesnic: Komořan, Hlubočan, Kučerova, Lysovic, Rostěnic, Zvonovic, Terešova a Čechyně. Celkový počet zde dosáhl kolem 3000 obyvatel. Vesnice měly typ uzavřené návesní vsi a přízemní domy měly zvláštní stavební detail - patrovou vstupní část, tzv. žudr (německy zde… Po ukončení husitských válek, následovaly velké hladomory a morové epidemie. I jižně od Vyškova se celý kraj téměř vylidnil. Jelikož území bylo ve vlastnictví okolních Klášterů, povolávala církevní vrchnost novoosídlence ze svých mateřských Klášterů v Bambergu, Ausburgu a Brixenu. Proto do území tehdy téměř výhradně česky mluvícího obyvatelsta, přišli noví německy mluvící osadníci. Jelikož byli římsko-katolického vyznání, vytvořili si zde i svoji náboženskou soudržnost, hlavně pak církevních svátků. Postupně se celý jazykový ostov vykrystalizoval do hlavních osmi vesnic: Komořan, Hlubočan, Kučerova, Lysovic, Rostěnic, Zvonovic, Terešova a Čechyně. Celkový počet zde dosáhl kolem 3000 obyvatel. Vesnice měly typ uzavřené návesní vsi a přízemní domy měly zvláštní stavební detail - patrovou vstupní část, tzv. žudr (německy zde…