Sedlo pod Kodratovu kopu Sedlo pod Kodratovu kopu (polsky Przełęcz pod Kopą Kondracką) - se nachází v nadmořské výšce 1863 m nad mořem v Západních Tatrách mezi vrcholy Kondratova kopa (2005 m) na západě a Kondrackým Suchým Vrchem (1890 m) na východě. Těmito vrcholy i sedlem prochází hlavní hřeben pohoří i slovensko-polská hranice. Na jižní, slovenské straně klesají svahy ze sedla do Tichej doliny. Na severní, polské straně do Doliny Kondratowej. Ze širokého sedla se naskýtají rozsáhlé výhledy na ##:a href="//www.turistika.cz/vylety/vysoke-tatry":##Vysoké Tatry##:/a:## i blízký Giewont. Kondracké sedlo spolu s se Tomanovým sedlom bylo velmi populárním místem přechodů tatranského hřebene, hlavně v období II. světové války, kdy jej vyžívali tzv. „tatranští kurýři“. V letech 1889-1925, zde stála útulna Tatranského spolku. Toto prostorné sedlo, stejně jako okolní zaoblené hřebeny a vrcholy Červených vrchů porůstají nízké traviny. Dominuje zde především sítina trojklaná ( Sedlo pod Kodratovu kopu (polsky Przełęcz pod Kopą Kondracką) - se nachází v nadmořské výšce 1863 m nad mořem v Západních Tatrách mezi vrcholy Kondratova kopa (2005 m) na západě a Kondrackým Suchým Vrchem (1890 m) na východě. Těmito vrcholy i sedlem prochází hlavní hřeben pohoří i slovensko-polská hranice. Na jižní, slovenské straně klesají svahy ze sedla do Tichej doliny. Na severní, polské straně do Doliny Kondratowej. Ze širokého sedla se naskýtají rozsáhlé výhledy na ##:a href="//www.turistika.cz/vylety/vysoke-tatry":##Vysoké Tatry##:/a:## i blízký Giewont. Kondracké sedlo spolu s se Tomanovým sedlom bylo velmi populárním místem přechodů tatranského hřebene, hlavně v období II. světové války, kdy jej vyžívali tzv. „tatranští kurýři“. V letech 1889-1925, zde stála útulna Tatranského spolku. Toto prostorné sedlo, stejně jako okolní zaoblené hřebeny a vrcholy Červených vrchů porůstají nízké traviny. Dominuje zde především sítina trojklaná (