Praha - Vyšehradský hřbitov se Slavínem Ve druhé polovině 19. století byl v novogotickém slohu přestavěn Chrám sv. Petra a Pavla. Tehdy také vznikla myšlenka zřídit na Vyšehradě v místě farního hřbitova národní pohřebiště. Svou dnešní podobu získal hřbitov v roce 1869 a dnes patří k nejvýznamnějším pražským hřbitovům.Myšlenka společné hrobky zemřelých osobností české literatury - panteonu - se uskutečnila ale až koncem 80. let 19. století, kdy na její zřízení věnoval z vlasteneckých pohnutek potřebné prostředky Petr Fischer, obchodník dřívím a svého času starosta města Smíchova. Pro ##:a href="//www.turistika.cz/mista/slavin":##Slavín##:/a:## byl vybrán hřbitov na Vyšehradě, opředeném nejstaršími českými pověstmi a slávou dávného sídla knížecího a královského. Hřbitov, rozšiřovaný od 60. let, se postupně stával národním pohřebištěm.Ve Slavíně jsou například pohřbeni: Julius… Ve druhé polovině 19. století byl v novogotickém slohu přestavěn Chrám sv. Petra a Pavla. Tehdy také vznikla myšlenka zřídit na Vyšehradě v místě farního hřbitova národní pohřebiště. Svou dnešní podobu získal hřbitov v roce 1869 a dnes patří k nejvýznamnějším pražským hřbitovům.Myšlenka společné hrobky zemřelých osobností české literatury - panteonu - se uskutečnila ale až koncem 80. let 19. století, kdy na její zřízení věnoval z vlasteneckých pohnutek potřebné prostředky Petr Fischer, obchodník dřívím a svého času starosta města Smíchova. Pro ##:a href="//www.turistika.cz/mista/slavin":##Slavín##:/a:## byl vybrán hřbitov na Vyšehradě, opředeném nejstaršími českými pověstmi a slávou dávného sídla knížecího a královského. Hřbitov, rozšiřovaný od 60. let, se postupně stával národním pohřebištěm.Ve Slavíně jsou například pohřbeni: Julius…