Passo del Lucomagno Průsmyk Passo del Lucomagno (Lukmanierpass) leží v nadmořské výšce 1914 m. Silnice vedoucí průsmykem byla postavena roku 1877 a je dlouhá 60 km. Vede z města Disentis/Mustér ve švýcarském kantonu Graubünden přes údolí Val Medel, kde dosahuje svého vrcholu v nadmořské výšce 1972 m. K jihu pokračuje údolím Valle di Blenio do města Biasca ve švýcarském kantonu Ticino. Maximální stoupání je 9%. Průsmyk je otevřený celoročně a nabízí jedinou možnost jak projet Švýcarské alpy autem aniž by jste překročili nadmořskou výšku 2000 m. Ve středvěku patřil tento průsmyk mezi nejdůležitější spojení mezi severem a jihem Švýcarska. Ve 13. století však ztratil význam ve prospěch St. Gotthard. Nadále byl ale používán z důvodu nižší nadmořské výšky (asi o 200 m). Roku 1374 zde byla založena kaple a hospic zasvěcený svaté Marii. V roce 1577 musel být hospic kvůli nepřízni počasí obnoven. Roku 1964 musela kaple i hospic ustoupit přehradě. Znovu byly postaveny u cesty. Nový hospic byl vysvěcen 1. srpna 1965,… Průsmyk Passo del Lucomagno (Lukmanierpass) leží v nadmořské výšce 1914 m. Silnice vedoucí průsmykem byla postavena roku 1877 a je dlouhá 60 km. Vede z města Disentis/Mustér ve švýcarském kantonu Graubünden přes údolí Val Medel, kde dosahuje svého vrcholu v nadmořské výšce 1972 m. K jihu pokračuje údolím Valle di Blenio do města Biasca ve švýcarském kantonu Ticino. Maximální stoupání je 9%. Průsmyk je otevřený celoročně a nabízí jedinou možnost jak projet Švýcarské alpy autem aniž by jste překročili nadmořskou výšku 2000 m. Ve středvěku patřil tento průsmyk mezi nejdůležitější spojení mezi severem a jihem Švýcarska. Ve 13. století však ztratil význam ve prospěch St. Gotthard. Nadále byl ale používán z důvodu nižší nadmořské výšky (asi o 200 m). Roku 1374 zde byla založena kaple a hospic zasvěcený svaté Marii. V roce 1577 musel být hospic kvůli nepřízni počasí obnoven. Roku 1964 musela kaple i hospic ustoupit přehradě. Znovu byly postaveny u cesty. Nový hospic byl vysvěcen 1. srpna 1965,…