Jizerská magistrála pro pěší turisty Nejslavnější a nejdelší vyznačenou hřebenovou cestou v Čechách je již více jak sto let tzv. Blauer Kammweg čili Modrá hřebenovka, označená modrým hřebínkem v bílém poli. V dobách své největší slávy se táhla od Blankensteinu nad Sálou v Německu přes celé Krušné hory, Českosaské Švýcarsko, Lužické, Ještědské a ##:a href="//www.turistika.cz/mista/jizerske-hory":##Jizerské hory##:/a:##, Krkonoše, Broumovsko, Orlické hory a Sněžník až na Praděd. Cesta v mnoha místech překračovala hranici z jedné strany na druhou, vesměs ovšem sledovala hlavní hraniční horský hřeben. V dobách 1. republiky byla cesta postupně na mapách vyznačena až na vrchol Pradědu a dosáhla tak neuvěřitelné délky necelých 800 km. Snaha o navázání na staré tradice společně s nutností oddělit z bezpečnostních důvodů trasy pěších turistů od cyklistů vedly v roce 2001 k vypracování záměru magistrály, která by do jisté… Nejslavnější a nejdelší vyznačenou hřebenovou cestou v Čechách je již více jak sto let tzv. Blauer Kammweg čili Modrá hřebenovka, označená modrým hřebínkem v bílém poli. V dobách své největší slávy se táhla od Blankensteinu nad Sálou v Německu přes celé Krušné hory, Českosaské Švýcarsko, Lužické, Ještědské a ##:a href="//www.turistika.cz/mista/jizerske-hory":##Jizerské hory##:/a:##, Krkonoše, Broumovsko, Orlické hory a Sněžník až na Praděd. Cesta v mnoha místech překračovala hranici z jedné strany na druhou, vesměs ovšem sledovala hlavní hraniční horský hřeben. V dobách 1. republiky byla cesta postupně na mapách vyznačena až na vrchol Pradědu a dosáhla tak neuvěřitelné délky necelých 800 km. Snaha o navázání na staré tradice společně s nutností oddělit z bezpečnostních důvodů trasy pěších turistů od cyklistů vedly v roce 2001 k vypracování záměru magistrály, která by do jisté…