Masarykova Věž samostatnosti Základní kámen věže byl položen 10. července 1926 za přítomnosti prvního prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka. Věž je orientačním bodem, který je viditelným z velké dálky. Projekt arch. Blažka počítal s výškou rozhledny cca 40 m, díky čemuž mohla sloužit i jako letecký maják na lince Praha - Varšava, do roku 1938 byla vystavěna do výšky 25 m, od té doby se již ve stavbě nepokračovalo. Stěny tvoří pískovcové reliéfy - jedním z nich je i Prohlášení neodvislosti Československa T.G. Masarykem ve Filadelfii, jehož autorem je Karel Lenhart. Celkové obnovy se Masarykova věž samostatnosti dočkala až po roce 1989. Na sklonku 90. let bylo k ##:a href="//www.turistika.cz/mista/rozhledna--2":##Rozhledně##:/a:## po celkové rekonstrukci umístěno velké sousoší Legie za hranicemi sochaře Františka Duchače-Vyskočila (1886-1928), rozhledna se tímto stala významným pietním místem a památníkem obětí první a druhé světové války i protikomunistického odboje. V nejvyšší části věže lze navštívit i… Základní kámen věže byl položen 10. července 1926 za přítomnosti prvního prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka. Věž je orientačním bodem, který je viditelným z velké dálky. Projekt arch. Blažka počítal s výškou rozhledny cca 40 m, díky čemuž mohla sloužit i jako letecký maják na lince Praha - Varšava, do roku 1938 byla vystavěna do výšky 25 m, od té doby se již ve stavbě nepokračovalo. Stěny tvoří pískovcové reliéfy - jedním z nich je i Prohlášení neodvislosti Československa T.G. Masarykem ve Filadelfii, jehož autorem je Karel Lenhart. Celkové obnovy se Masarykova věž samostatnosti dočkala až po roce 1989. Na sklonku 90. let bylo k ##:a href="//www.turistika.cz/mista/rozhledna--2":##Rozhledně##:/a:## po celkové rekonstrukci umístěno velké sousoší Legie za hranicemi sochaře Františka Duchače-Vyskočila (1886-1928), rozhledna se tímto stala významným pietním místem a památníkem obětí první a druhé světové války i protikomunistického odboje. V nejvyšší části věže lze navštívit i…